Životopis
Vincenz Pilz
(*14. listopadu 1816, Varnsdorf – † 27. dubna 1896, Vídeň)
sochař
Vincenz Pilz se narodil ve skromném domečku pod varnsdorfským Špičákem do běžné tkalcovské rodiny. Již v dětství se ale u něj projevilo umělecké nadání. Na hodiny kresby chodil k malíři Johannu Grussovi, který působil ve 20. letech 19. století ve Varnsdorfu. Pilz věřil ve svůj talent natolik, že se mu podařilo, i přes nedostatek všeobecného vzdělání, vstoupit na vídeňskou Akademii výtvarných umění, kde v letech 1837–1846 studoval sochařství u profesorů Johanna Nepomuka Schallera a Josepha Kähßmanna. Svůj profesní život plný zvratů prožil především ve Vídni, kde vytvořil celou řadu významných soch, které zdobí nejprestižnější stavby tehdejšího hlavního města habsburské monarchie.
Autor hesla: Josef Rybánský
Kristus a tři králové
Dvě originální díla sochaře Pilze si můžete prohlédnout ve starokatolickém kostele Proměnění Páně ve Varnsdorfu, který byl postaven v letech 1873–1874.
Sochu Krista z kararského mramoru dodal Vincenz Pilz pro hlavní oltář kostela v roce 1882. Hlavním inspiračním zdrojem mu byla známá socha žehnajícího Krista z kodaňské katedrály od Bertela Thorvaldsena vytvořená v roce 1839.
Tím druhým dílem je sádrový odlitek Cesta tří králů, který vznikl v době sochařova římského pobytu v roce 1853.
V ozdobném rámci reliéfu se nachází německý nápis:
„Und der Stern führte sie bis an den Ort der Geburth Jesu Christi – Vinc Pilz in Rom 1853“.
(„a hvězda je vedla až na místo narození Ježíše Krista – Vinc Pilz v Římě 1853“)
Návštěva u Metternicha
Ve čtyřicátých letech 19. století se dostalo začínajícímu sochaři velké cti, byl pozván na hostinu k rakouskému státnímu kancléři knížeti Metternichovi. Jak se asi cítil rodák z Varnsdorfu na audienci u jednoho z nejmocnějších mužů své doby nám napoví ukázka z Pilzova životopisu:
„Pilz dostal pozvánku ke stolu knížete Metternicha, což bylo v té době skvělé vyznamenání, u knížete bylo mnoho hostů, když mladý muž vešel, ve vztahu k aristokratické společnosti, která se tam shromáždila, vypadal přeci jen odlišně, všechny oči se na něj upírali, sám se cítil nejistý, když však kníže vstoupil a přišel přímo k němu a potřásl mu rukou, aby se s ním seznámil, tu již nebyl žádný cizinec, jeho známost učinila, že u stolu seděl Pilz mezi hrabětem Wiklemontem a španělským vyslancem u vídeňského dvora.“
Dopis z kanceláře císařovny Sissi
Euer Wohlgeboren!
Es gereicht mir zum wahren Vergnügen Wohldieselben in die erfreuliche Kenntnis zu setzen, dass Ihre Majestät die Kaiserin das von Euren Wohlgeborenen aus Marmor angefertigte kleine Altar mit besonderen Wohlgefallen anzunehmen und in Allerhöchst ihren Appartement aufstellen zu lassen geruht haben.
Indem Ihre Majestät übrigens die Überzeugung hegen, dass Euer Wohlgeborenen künstlerisches Talent die verdiente Anerkennung finden und zu öffentlichen Zwecke werde verwendet werden, haben Allerhöchst dieselbe mich beauftragt, Euer Wohlgeboren den mit folgenden mit dem Namenszug Ihrer Majestät gezierten Brillantring als ein Zeichen des allerhöchsten Danks zu übergeben.
Diesem allerhöchsten Befehle nachkommend, wollen Euer Wohlgeboren auch die Versicherung meiner aufrichtigsten Teilnahme und meiner besonderen Achtung empfangen, womit ich die Ehre haben zu sein Euer Wohlgeboren ergebener Fürs Taxis
Wien am 11. April 1856
An Seine des Herrn Vinzenz Pilz, akademischen Bildhauer. Wohlgeboren.
Překlad dopisu:
Vaše slovutnosti!
Dávám s opravdovým potěšením na vědomost, že císařovna přijala s mimořádným potěšením od Vás z mramoru vytvořený malý oltář, který ráčila nechat postavit ve svém apartmá.
Ostatně Její veličenstvo hájí přesvědčení, že Váš umělecký talent najde zaslouženého uznání a bude sloužit pro veřejné účely, císařovna mě pověřila, předat Vám na znamení díku zdobný briliantový prsten s jejím podpisem. Chci Vás ujistit o mém uznání a projevu nejvyšší úcty. Váš oddaný kníže Taxis.
Vídeň 11. 4. 1856
Panu Vincenzi Pilzovi, slovutnému akademickému sochaři.
Ke stažení ZDE:
Zdroj:
SOA Litoměřice – SokA Děčín, Vincenz Pilz, Dopis z dvorní kanceláře císařovny Alžběty V. Pilzovi o oltáři pro císařovnu, 11. 4. 1856, Z 2214
