Životopis
Tomáš Vorlíček
(† září 1914, Varnsdorf)
hostinský
Tomáš Vorlíček nebyl jen vyhlášený český hostinský v německém Varnsdorfu, ale také aktivní bojovník za český živel v německém pohraničí. Třicet let byl předsedou „České besedy“ v Ústí nad Labem a od roku 1900 prvním českým hostinským tamtéž. Zasloužil se také o otevření české školy v Krásném Březně. Národní jednota severočeská ho roku 1912 vyslala do Varnsdorfu, aby zde provozoval středisko českého kulturního života.
Autor hesla: Josef Rybánský
Hostinec
Od konce 19. století začalo ve městě přibývat obyvatel české národnosti, byli to především tovární dělníci, tovaryši či živnostníci. Část z nich vstoupila roku 1897 do obranného nacionálního spolku Národní jednota severočeská (dále NJS) a přála si mít možnost nerušeně se družit ve vlastních prostorách. V roce 1909 se podařilo NJS zakoupit hostinec od Josefa Strobacha, který v něm zůstal v nájmu až do roku 1912. V lednu téhož roku NJS získala hostinskou koncesi a spolkový dům pronajala českému hostinskému Tomáši Vorlíčkovi.
Po první světové válce převzal vedení „Českého domu“ syn Tomáše Břetislav Vorlíček, který se v roce 1920 vrátil z ruských legií. O pár let později Břetislav spolu se svou ženou Annou Vorlíčkovou hostinec od NJS odkoupili a v roce 1928 k němu přistavěli velký divadelní sál. Břetislav Vorlíček provozoval hostinec až do roku 1959. Dodnes se bývalému „Českému domu“ na Plzeňské ulici přezdívá „U Vorlíčků“.
Nebezpečné plesy u Vorlíčků
Po zakoupení bývalého Strobachova hostince, ve kterém v roce 1909 vznikl Český dům, se významně rozšířil kulturní život české menšiny ve Varnsdorfu a okolí. Na taneční zábavy sem přicházeli Češi nejen z Varnsdorfu a Rumburku, ale také z Fukova, Dolní Poustevny, Šluknova, či Cvikova.
Jan Stáhala, továrník z Rumburku a podporovatel české menšiny, vzpomínal v jednom ze svých článků na první zábavy v Českém domě:
„Zábavy za p. Strobacha i za p. Vorlíčka musely býti mnohdy na naši žádost chráněny četnictvem, aby se předešlo útokům Němců, kteří se při našich zábavách pokoušeli vytlouci okna kameny, čímž ohrožovali i životy účastníků zábavy.
Proto ústředí NJS. (Národní jednoty severočeské) pojistilo svůj hostinec a okna svého hostince u pojišťovny Harmonie ve Vídni, čímž se zamezilo dalším německým výtržnostem, poněvadž Němci nechtěli pak více poškozovati vlastní německou pojišťovnu.“
Zdroj:
Jan Stáhala, Vzpomínka na zakoupení Národního domu ve Varnsdorfu, in: 1907–1932 Slavnostní ročenka na paměť 25letého trvání odboru Národní Jednoty Severočeské ve Varnsdorfu, Varnsdorf 1932, s. 22
Odraz nacionalismu v denním tisku
- dvě zprávy o jedné události – jedna z českých, druhá z německých novin
Národní politika, 9. ledna 1912
„Otevření střediska české menšiny ve Varnsdorfu.
Plná dvě léta trvalo, nežli Národní jednota severočeská dostala hostinskou koncesi pro svůj dům čp. 1261 ve Varnsdorfu. Tamní hejtmanství na nátlak obce, společenstva hostinských a zejména tamního německého štvavého listu „Abwehr“ původně žádost za koncesi zamítlo a teprve na základě rekursu (odvolání) Národní jed. sev. místodržitelství byla koncese definitivně udělena. V pátek 5. ledna vyzvedl si delegát NJS. u hejtmanství ve Varnsdorfu výměr koncesní a v sobotu 6. ledna slavnostním způsobem spolu s panem továrníkem Stáhalou z Rumburka české menšině tamní veřejně jej odevzdal. Odevzdání doprovozeno bylo přátelským večírkem, kterýž byl dokladem nutnosti střediska pro český živel varnsdorfský. Do posledního místečka byly všecky místnosti naplněny a spousta příšedších pro nedostatek místa musila se vrátiti. Za hudby české kapely z Horního Růžodola a výborných přednesů dramatického kroužku varnsdorfského bavila se česká menšina poprvé v českém hostinci a za českého hostinského, jímž jest známý nám z Kašperských Hor a z Ústí n. Lab. dlouholetý menšinový pracovník p. Tomáš Vorlíček. Varnsdorfská „Abwehr“ protičeským článkem hleděla slavnost znemožnit, než byla včas skonfiskována a tak nerušeně a srdečně bavili se nejen čeští hosté místní, ale i z okolí, zejména z Rumburka.“
Abwehr, 13. Jänner 1912, Nr. 4, 42. Jahrgang, s. 2
„Německé národní sdružení proti české hostinské koncesi.
Výbor Německého národního sdružení v soudním okrese Varnsdorf uspořádal minulou středu večer v Pohlově hostinci schůzi, kterou vedl jeho předseda pan Dr. Emil Hauptmann a které se zúčastnili všichni významní pánové ze všech městských částí. Schůze se intenzívně zabývala, pro všechny národní kruhy znepokojujícím, udělením hostinské koncese „Národní Jednotě Severočeské“ c. k. místodržitelstvím v Praze. Postoj shromážděných se odráží v následujícím, jednohlasně přijatém, oznámení:
„Výbor Německého národního sdružení v soudním okrese Varnsdorf podává co nejostřejší protest proti c. k. místodržitelstvím v Praze udělené hostinské koncesi „Národní Jednotě Severočeské“ (Severočeský čechizační spolek) v německém městě Varnsdorf. Proti udělení této koncese se ve zdůvodněném odmítavém posudku postavila nejen obec, ale i spolek hostinských a c. k. okresní hejtmanství. Udělení této koncese se ve svých důsledcích zdá býti rušivé pro udržení národního smíru ve Varnsdorfu a silně podpoří české podkopávání našeho německého společenství. Zároveň kvůli tomuto udělení vyjadřuje jmenovaný výbor vysoké znepokojení obyvatelstva a očekává od rozhodujících faktorů (činitelů, funkcionářů), že použijí všechny zákonné prostředky, aby dosáhli stažení zmíněného udělení a tím došlo k zadostiučinění hluboce zraněného národního cítění německého obyvatelstva. Výbor je toho názoru, že udělení koncese je v ostrém protikladu k často zdůrazňovaným snahám vlády podporovat vyrovnání mezi Němci a Čechy v Čechách a zdá se být vhodné k vyvolání velké rozmrzelosti všech národně cítících německy mluvících obyvatel v Čechách.“
Překlad Karel Schreitter
Ke stažení ZDE:
