Popis a vysvětlení jevu
Městské znaky
Otázku, zda existovaly městské znaky dříve, než městské pečeti necháme historikům. Samotná městská heraldika se začíná objevovat již ve 12. století. Hlavním důvodem vzniku městského znaku byla potřeba ztotožnit sebe, své vlastnictví a stav. Stejně jako šlechta si města zvolila nejdříve své znaky sama.
Městská heraldika je méně složitá než ta šlechtická, přestože tvar znaku byl právě od tvaru erbů šlechtických rodů odvozen, právě proto se také znaky bývalých vlastníků měst často v městských erbech objevují. Městské znaky prošly rovněž složitým vývojem a u většiny z nich docházelo k tzv. polepšování či přidání pole. Polepšování bylo dost běžným jevem a některá města měla znak polepšený i několikrát.
Po roce 1990 došlo k institucionalizaci městských znaků. Města si tak svůj znak nechávají schvalovat Heraldickou komisí Parlamentu České republiky.
Dolní Poustevna
Popis znaku:
Půlený štít, v jehož pravé zlaté polovici je půl černé orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem. Levá polovice je dělená, v hořejším stříbrném poli jsou tři červené pětilisté růže se zlatými semeníky a zelenými okvětními lístky, v dolním červeném poli křížem přeložené stříbrné kladívko a stříbrné kleště. Štít je obklopen ornamentální obrubou bronzové barvy a na jejím horním okraji spočívá stříbrná zděná koruna s pěti stínkami.
Význam znaku:
Znak města znázorňuje v heraldistickém vyobrazení výrobu umělých listů, květin, ovoce; lehkého, kovodělného, textilního a těžkého průmyslu. Černá orlice – vznešený král ptáků je symbolem moci, vítězství a vlády. Do znaku si ji umisťovala města, jejichž vznik je doložen v nejstarším přemyslovském období. V tomto případě první písemná zmínka o městě je z roku 1241.
Dolní Podluží
Popis znaku:
V červeno-zeleně děleném štítě nahoře vyrůstající zlaté kolo sv. Kateřiny se stříbrnými noži, převýšené ve vylomení zlatou korunou, dole stříbrné vlnité břevno.
Význam znaku:
Na katastru obce stojí kostel zasvěcený sv. Kateřině Alexandrijské, která žila ve 4. st. Od 10. st. se vyprávějí legendy o vzdělané královské dceři, která odmítla nabídku k sňatku od císaře Maxentia. Ten ji uvěznil a mučil na vozovém kole osázeném noži. Blesk tento mučící nástroj roztříštil, a tak byla Kateřina sťata mečem. Nejvýznamnějším atributem sv. Kateřiny se tak stává zlomené kolo v horní části znaku. Červená barva symbolizuje mučednickou smrt. Spodní strana znaku je inspirována Lužickými horami a vlnité břevno se vztahuje k říčce Lužnice, na jejíchž březích se obec rozkládá.
Znak udělen 13. února 2003.
Doubice
Popis znaku:
Dělený štít, nahoře ve zlatém poli zelený vykořeněný dub s černým kmenem, vpravo s ulomenou větví se čtyřmi listy, dolní pole stříbrno-červeně polceno, vpravo půl černé orlice se zlatou zbrojí, vlevo tři stříbrné vlčí zuby.
Význam znaku:
Ulomená větev dubu se vztahuje k pověsti o zbloudilých rytířích, kteří pod větrem ulomenou větví přečkali bouři a na místě pak založili první sídlo. Červená figura s bílými vlčími zuby je znakem rodu Kinských, do jejíchž panství Doubice spadala. Vlevo se pak nachází figura orlice - vznešený král ptáků je symbolem moci, vítězství a vlády. Do znaku si ji umisťovala města, jejichž vznik je doložen v nejstarším přemyslovském období. V tomto případě první písemná zmínka o městě je z roku 1457.
Znak udělen: 6. června 2003.
Horní Podluží
Popis znaku:
Polcený štít, v pravém zeleném poli zlatá přeslice, v levém stříbrno-červeně polceném poli pod sebou tři růže opačných barev se zlatými semeníky.
Význam znaku:
Zelené pole symbolizuje venkov a vztah k zemědělství a přírodě, přeslice má vztah k místní tkalcovské tradici. Stříbrno-červeně polcené pole s růžemi je inspirováno rodovým znakem Šlejniců, prvních historicky známých majitelů obce.
Znak udělen: 9. ledna 2003.
Chřibská
Popis znaku:
V patě modrého štítu je zlatá královská koruna a nad ní je rybářská loďka přirozené barvy, ve které sedí panna v černém šatě a bílém čepci s vlajícími „fáchy“ (stuhami), držící v obou rukou veslo po způsobu plavců.
Význam znaku:
Městský znak byl vydán na přímluvu Jindřicha z Vartenberka, jehož klenot rybářská loďka s pannou se nachází v horní části znaku. Znak byl v 19. st. vylepšen přidáním spodního žlutého pole, do kterého byl vsazen rodový erb Habsburků.
Původní znak vydán císařem Maxmiliánem II. 31. ledna 1570.
Jiřetín pod Jedlovou
Popis znaku:
Na spodku štítu je zelená hora, pod níž leží bělavý a červeně skvrnitý drak. Na „hoře stojí hradní brána Tolštejna“ ze stříbrných kvádrů a po jejích obou stranách jsou nízké, rovněž stříbrné kvádrové věže, každá věž má okrouhlou střílnu a kupolovitou červenou střechu s makovicí.
Význam znaku:
Na zelené hoře vidíme majestátní hrad Tolštejn s otevřenou bránou a dvěma věžemi. V každé věži je pak oválná střílna a pod nimi poštovní trubky. Znak částečně odkazuje na rodinu Mehlů ze Strehlitz (Střelic), kteří povýšili Jiřetín na horní městečko. Labuť, která v zobáku svírá zlatý dopadající šíp, symbolizuje mírumilovnost rodu. Taktéž Mariánské lilie symbolizují nevinnost, která je ještě umocněna kombinaci modrobílé, která odkazuje na Pannu Marii. Trubky symbolizují práva, povinnosti a privilegia poddaných. Z brány vyjíždí sv. Jiří, k jehož osobě se pojí legenda. Legenda o sv. Jiří praví, jak se u pramene zásobujícího město Kyrény v Libyi usadil drak, který přicházel k městským hradbám a svým jedovatým dechem ohrožoval obyvatele města. Obyvatelé mu proto k jezeru nosili denně ovce, aby uspokojili jeho hlad a drak svou blízkostí nezamořoval město. Jak ovce docházely, tak byla drakovi denně předkládána jen jedna ovce – a jeden člověk určený losem. Až los padl na jedinou královu dceru, který marně žádal o její milost. Když byla vedena k jezeru, jel Jiří kolem a pokusil se princeznu zachránit. Nasedl na koně a draka napadl. Ranou kopí jej vážně zranil a srazil k zemi. Zkroceného draka přivedli do města a král nabídl Jiřímu nesmírnou spoustu peněz, ten je však nechal rozdat chudým. Jiří slíbil králi a všem obyvatelům, že když se dají pokřtít, draka definitivně zabije. Údajně na dvacet tisíc lidí se zřeklo pohanství a bylo pokřtěno.
18. prosince 1587 vydal Jiří Mehl ze Střelic právo na užívání městského znaku.
Jiříkov
Popis znaku:
Znak udělil František Josef I. 27. října 1914.
Krásná Lípa
Popis znaku:
Ve zlato-červeně kosmo děleném štítě nahoře vykořeněná lípa přirozené barvy, dole zlatě oděná postava Spravedlnosti držící v pravici vztyčený stříbrný meč se zlatým jílcem a v levici zlaté váhy, sedící na zprava vynikajícím kamenném stolci přirozené barvy na dvou stupních, za jehož dolním stupněm vyrůstá vlevo lipová ratolest s pěti listy přirozené barvy.
Význam znaku:
Socha Spravedlnosti se symbolem vah (Váha představuje vážení důkazů a váhy nemají žádný základ, který by znamenal, že důkazy musí být zachovány samy o sobě.) a mečem (Meč představoval autoritu v dávných dobách a vyjadřuje myšlenku, že spravedlnost může být rychlá a definitivní. Meč spravedlnosti je aktivní silou, symbolem moci, ochrany, autority, bdělosti a moci. Tento dvousečný meč v levé ruce spravedlnosti uznává sílu rozumu a spravedlnosti, která může být vykonávána pro nebo proti jakékoli straně. Připomíná potřebu skutečného trestu, moci zákona a nakonec i moci nad životem a smrtí.) byla užívána jako symbol vrchnostenské správy.
Původní znak vydán městskou radou 1. prosince 1893.
Lipová
Popis znaku:
V červeném štítě na zeleném návrší stříbrná postava Spravedlnosti se vztyčeným mečem v pravici a zlatými miskovými vahami v levici, se zlatým pásem, zelenou kruhovou sponou s červeným vztyčeným lipovým listem na hrudi.
Význam znaku:
Od konce 18. st. byl za znak považován obraz Spravedlnosti, který byl ve skutečnosti pečetí rychtáře a oficiálně nikdy znakem města nebyl, to se změnilo 25. března 2005.
Socha Spravedlnosti se symbolem vah (Váha představuje vážení důkazů a váhy nemají žádný základ, který by znamenal, že důkazy musí být zachovány samy o sobě.), mečem (Meč představoval autoritu v dávných dobách a vyjadřuje myšlenku, že spravedlnost může být rychlá a definitivní. Meč spravedlnosti je aktivní silou, symbolem moci, ochrany, autority, bdělosti a moci. Tento dvousečný meč v levé ruce spravedlnosti uznává sílu rozumu a spravedlnosti, která může být vykonávána pro nebo proti jakékoli straně. Připomíná potřebu skutečného trestu, moci zákona a nakonec i moci nad životem a smrtí.) a zavázanýma očima (Čelenka představuje nestrannost, ideál, že spravedlnost by měla být uplatňována bez ohledu na bohatství, moc nebo jiné zákony. Čelenka, symbol slepé spravedlnosti, představuje rovnost, protože neví, žádný rozdíl mezi zúčastněnými stranami.) byla užívána jako symbol vrchnostenské správy.
Lobendava
Popis znaku:
V červeném štítě dva vztyčení odvrácení stříbrní lososi přeložení záštitou vztyčeného stříbrného meče se zlatým jílcem a provázeného nahoře zlatou a stříbrnou lilií.
Význam znaku:
Losos obecný (Salmo salar), jehož výskyt v našich vodách od dob budování přehrad byl na dlouho přerušen, zdobí jen čtyři obecní vlajky v ČR. V Lobendavě losos nesymbolizuje výskyt ryby v českých zemích, ale heraldickou figuru dvojice lososů, která je převzata z knížecího znaku rodu Salm-Reifferscheidt (der Salm = losos), kteří vlastnili Lobendavu od konce 17. st. do konce 19. st., z tohoto období je pravděpodobně i znak města.
Mikulášovice
Popis znaku:
V modro-zlatě polceném štítě vpravo vyrůstá stříbrný kvádrovaný tovární komín provázený dvěma zlatými obilnými klasy, každý se dvěma listy, vlevo vztyčený meč přirozené barvy provlečený zeleným vavřínovým věncem, s rukojetí provázenou rozděleným černým letopočtem 1916.
Význam znaku:
1. února 1916 (datace na znaku) byla obec Mikulášovice, která patřila k největším v regionu povýšena na město. Představitelé města se rozhodli zažádat o udělení městského znaku, který dodnes symbolizuje rozvoj průmyslové výroby (tovární komín). Obyvatelstvo se živilo plátenictvím, přadláctvím, výrobou stávkového zboží a punčoch a také velkovýrobou nožů (symbol meče).
Rumburk
Popis znaku:
V červeném štítě stříbrná, římsou zakončená, kvádrovaná prázdná brána s otevřenými modrými vraty, na každém křídle tři stříbrné lilie nad sebou. V bráně muž v plné zbroji s otevřenou přílbou, držící v pravici halapartnu, vše stříbrné. Z římsy vynikají dvě nízké stříbrné věže s modrou valbovou střechou, na každé věži zavěšená, do středu obrácená, trubka se zlatým kováním a šňůrou, vpravo červená, vlevo modrá. Mezi věžemi vyrůstá trs zeleného orobince se dvěma odvrácenými zlatými palicemi. Z trsu vyrůstá stříbrná rozkřídlená labuť se zlatým křížem na hrudi, s doleva skloněnou hlavou se zlatým zobákem, držícím kosmo dolů zlatý šíp. Na každém křídle labutě modré břevno se třemi stříbrnými liliemi.
Význam znaku:
Znak byl městu Rumburk udělen privilegiem císaře Rudolfa II. ze dne 17. prosince 1587. Do té doby užíval Rumburk zkřížené černé ostrve (podle rodu Berky z Dubé). Nový znak částečně odkazuje na rodinu Mehlů ze Strehlitz (Střelic), jež fakticky vlastnila rumburské panství sice jen velmi krátkou dobu (1586-1594), ale právě prostřednictvím figury labutě v městském znaku si zajistila nezapomenutelnost. Labuť, která v zobáku svírá zlatou dopadající (šíp), symbolizuje mírumilovnost rodu. Taktéž Mariánské lilie symbolizují nevinnost, která je ještě umocněna kombinaci modrobílé, která odkazuje na Pannu Marii. Hradby město nikdy nemělo (na rozdíl od Šluknova), a proto nemají ve znaku co dělat (možná však měl Georg Mehl v úmyslu město opevnit). Trubky symbolizují práva, povinnosti a privilegia poddaných (povinnost pomoci při honech vrchnosti – lovecká trubka, právo pořádání dobytčích trhů).
Rybniště
Popis znaku:
V modrém štítě stříbrná krokev, na ní zavěšená zlatá rybářská síť.
Význam znaku:
Modrou barvou štítu a zlatou sítí je připomenut název obce. Krokev, jejíž tvar je totožný s úhelníkem, nástrojem k měření pravého úhlu, je jedním z atributů svatého Josefa, kterému je zasvěcen zdejší kostel.
Znak udělen předsedou Poslanecké sněmovny 16. února 1999.
Staré Křečany
Popis znaku:
Ve stříbrno-červeně polceném štítě zvýšené zelené návrší, nad ním dvě růže opačných barev se zlatými semeníky. V návrší zlatá bečka vrchovatě naplněná stříbrnou solí.
Význam znaku:
Stříbrno-červené polcení a růže jsou narážkou na rod Šlejniců, s kterým je spojena první zmínka o obci v historických pramenech. Bečka soli odkazuje na polohu obce, která je situována na historické solné stezce.
Znak udělen předsedou Poslanecké sněmovny 6. října 2004.
Šluknov
Popis znaku:
V modrém štítě stříbrná kvádrovaná hradba s prázdnou černou branou. Z hradby vynikají dvě stříbrné bosované věže s cimbuřím. Po stranách brány a ve věžích po jednom černém obloukovém oknu. Hradba a brána přeloženy zlatým gotickým štítkem se zkříženými březovými ostrvemi přirozené barvy.
Význam znaku:
Město Šluknov během 15. století, v době panování Berků z Dubé (uprostřed znaku jsou ostrve = osekané větve, jejich rodový znak) bylo obklopen hradbami, které jsou patrné i na znaku. Tuto skutečnost symbolizuje i hradební koruna, která reprezentuje městské hradby a je používána jako klenot celého znaku.
Původní znak byl udělen ministerským předsedou tehdejší Rakousko-Uherské vlády dr. Ernestem von Koerberem 2. června 1900.
Varnsdorf
Popis znaku:
V modrém štítě hvězda nad stoupajícím půlměsícem, obojí stříbrné. Na štítě korunovaná turnajská přilba s modro-stříbrnými přikryvadly. Klenotem půlměsíc s hvězdou ze štítu, na hrotech měsíce a nejvyšším hrotu hvězdy po jednom modro-stříbrně polceném pštrosím peru.
Význam znaku:
Znak, který podle úplného rodového erbu rytířů Welfů z Varnsdorfu namaloval Augus Frind z Krásné Lípy, schválilo zastupitelstvo v roce 1888. Znak byl přijat bez oficiálního schválení, jeho více než stoleté využívání však vytvořilo tradici a je tak dnes považován za ,,vydržený“.
Velký Šenov
Popis znaku:
Štít dělen zlato-modře červeným, stříbrně lemovaným břevnem se stříbrným meandrem. Nahoře vyniká polovina černého ozubeného kola, dole pět (3, 2) jetelových trojlistů přirozené barvy.
Význam znaku:
Horní pole znaku pravděpodobně symbolizuje kovozpracující průmysl, břevno produkci stuh a lemovek, dolním polem má být poukázáno na německy znějící jméno města Schönau – „schön“ (= krásný), je údajně vyjádřeno prostřednictvím modré jako „nebesa“; „au“ (die Aue – louka, niva, luh) skrze zelené jetelové lístky. K názvu obce se rovněž vztahuje pověst: ,, Jakýsi rytíř jel se svým doprovodem širokým půvabným údolím, když tu zvolal: „Das ist eine schöne Au!“. Pak sesedli s koní, a tak vznikl Schönau – Krásná louka."
Znak byl udělen 3. června 1914.
Zdroj:
Josef Fiedler, Heimatskunde des politischen Bezirkes Schluckenau, Rbk 1898, s. 422-423.
Vilémov
Popis znaku:
Ve stříbrném štítě pod modrou, oblakovým řezem oddělenou hlavou se zlatou korunou o pěti viditelných listech červený tkací mřížkový stav tvořený prkénkem s pěti mezerami a čtyřmi otvory uprostřed.
Význam znaku:
Vilémov byl znám široko daleko díky léčivému pramenu. Volba patrocinia nově postaveného kostela tak nebyla náhodná. Byl zasvěcen právě Panně Marii, pro kterou je pramen symbolický. Koruna ve znaku tak odkazuje k Panně Marii = Královně nebes (proto korouna) a patronce kostela Nanebevzetí. Tkalcovský mřížkový stav odkazuje na staleté textilní tradice regionu. Vilémov se stal centrem specializované výroby textilních stuh.
Znak udělen předsedou Poslanecké sněmovny 18. června 1998.
Doporučená literatura:
Zapsaný spolek Kam po Česku: Městská heraldika Čech, Moravy a Slezska, Praha 2016
Děčínské vlastivědné zprávy, články od Stanislava Kasíka, Milana Hladkého a Milana Rosenkrance
Registr komunálních symbolů: https://rekos.psp.cz/
Autor hesla: Andrea Kadlecová
