Časová osa

Pravěk
Středověk
Novověk
Moderní dějiny
Soudobé dějiny

Morový sloup v Rumburku

Popis a vysvětlení jevu

Morový sloup v Rumburku

stavba morového sloupu Nejsvětější Trojice v Rumburku

Na podzim roku 1680 postihla Rumburk morová rána. Obětí bylo tolik, že se začalo pohřbívat do společných hrobů, takzvaných morových jam. Strach z nemoci byl všudypřítomný. Prosby o pomoc směřovaly hlavně k nebi. Mezi měšťany se také rychle rozšířil příkaz vrchnosti: „Každý, kdo zaslechne kostelní zvony vyzvánět Ave, nechť poklekne a pětkrát odříká Otčenáš, ať se nachází doma, na ulici, nebo na poli.“ 

Rumburský farář Georg Caspar Wünsche také nezahálel a okamžitě se obrátil na litoměřické biskupství s žádostí o povolení stavby sloupu Nejsvětější Trojice na náměstí. V prosinci přišla kladná odpověď s podmínkou, že městský pranýř musí být přesunut ze středu náměstí jinam. Následujícího roku se přestěhoval před radnici, takže nic nebránilo stavbě sloupu, který byl vysvěcen 12. listopadu 1681.  

Jednoduchý, ale monumentální pískovcový sloup, který měl před morem ochránit celé město, ukončovala čtyřboká kaplice s vyobrazeními Nejsvětější Trojice. V dalších letech ke sloupu přibylo postupně ještě osm soch: sv. Florián, Jan Nepomucký, Josef, Vavřinec, Antonín, Jan Křtitel, Bartoloměj a Panna Marie.

Děkovné procesí v Rumburku

Sloup se záhy po dokončení a překonání morové epidemie stal významnou součástí městského života. Každý rok se k němu první neděli po Letnicích, na svátek Nejsvětější Trojice, konalo děkovné procesí, kterého se od 18. století účastnili i členové rumburského bratrstva mladých střelců, založeného roku 1777. Jednotka střelců v parádních uniformách přicházela ke kostelu sv. Bartoloměje, aby odtud doprovázela procesí směřující na náměstí k morovému sloupu, u kterého kněz sloužil polní mši a vedl děkovné kázání, po jehož konci se procesí za doprovodu střelců vrátilo zpět ke kostelu.

Rumburští měšťané vykonali po překonání epidemie slavnostní slib, že na svátek Nejsvětější Trojice půjde alespoň jedna osoba z každého domu ke zpovědi a svatému přijímání.     

Autor hesla: Josef Rybánský

 

 

Obrazové přílohy

Dopis z biskupské kanceláře v Litoměřicích na rumburskou faru z 18. 12. 1680

Aus dem Bischoffl. Leuthmeritzer Ambt dem Ehrwürdigen George Caspar Wünschen, Pfarrern zu Rumburg, auff seiner Urgste gegebene Entwerffung, So die Saul, welcher bey gedachten Städtlein auff dem Marckte auffgericht, und zu Ehren der Allerheyligisten Dreyfaltigkeit gesäzt werden soll, anlanget, wirdt hiermit zur Andtwortt: dass benante Saul, mit der Justiz oder Staupsaul, welche(r) ebenfallß auff besagten Marckte zu sehen, freylich wohl nicht stehen könne, wie mann auch in andere Orthen, undt fürnehmblüch in der Altstadt Prag wahrgenommen, Allwo, ehe und zuvor die Saul oder Statuen der allerseeligsten Jungfrauen aufgeführet, der Justitz oder Staupsaul vom Marckte entfernet, undt in einem anders Orth eingegründet worden ist. Welches derowegen auch zu Rumburg in Obacht genommen werden soll, damit also die Justitz oder Staupsaul, vor der würcklichen aufführung der andere Saule, o Gott zu Ehren, im einem gar andere Orth vom Marckte eingesezzet werde, Inzwieschen aber Kan (kann) dießes der Gemeine (varianta Gemeinde), welche hirüber (hierüber) Sich berathschlage, angedeuttet werden, damit, wofern selbte etwa ein Vorurtheil befürchte, bey der Herrschaft, obes dero Belieben, des Consens Sich erhohle, (vnndt) also Ihre Berechtigkeit Versehe unndt Handthabe. 

 

Leuthmeritz ein der Bischoff. Cantzley den 18. Decembris 1680.

Michael Ernesto Beer / Offis

Wenceslaus Josephus Prehsel

Secret.

(Praes: 17. Marty 1681)

 

Překlad:

Tímto se z litoměřického biskupského úřadu dostává odpovědi ctihodnému rumburskému faráři Georgu Casparovi Wünschemu (Wünschen) na jím urgentně podaný návrh, týkající se sloupu, jenž město zamýšlí vztyčit na náměstí a který má být zasvěcen Nejsvětější Trojici.

Jmenovaný sloup arci nemůže být postaven spolu s pranýřem, který se rovněž nachází na jmenovaném náměstí. Jak jest známo z jiných míst, zejména ze Starého Města pražského, kde již dříve vznikl sloup se sochou nejblahoslavenější Panny Marie a pranýř byl z náměstí odstraněn a postaven na jiném místě. Což by tudíž mělo být vzato v potaz také v Rumburku, aby byl pranýř, před samotnou stavbou nového sloupu Nejsvětější Trojice, přesazen z náměstí na jiné místo. 

Mezitím ale může být obci, která to projednává, naznačeno (dáno najevo) toto, pokud se obává předsudku (zaujatosti) u panství, ať se podle svého uvážení domáhá souhlasu, a tak si zajistí a uplatní svou spravedlnost. 


Litoměřice, biskupská kancelář 18. prosince 1680

Michael Ernest Beer

Wenceslaus Joseph Prehsel

Sekretář

(zveřejněn: 17. 3. 1681)

 

Ke stažení ZDE:

Zdroj:

SOkA Děčín, Římskokatolický farní úřad Rumburk (1669–1949), inv. č. 66, korespondence 1680–1920