Popis a vysvětlení jevu
Protireformace
Po porážce českého stavovského povstání proti Habsburkům na Bílé hoře v roce 1620 se otevřela cesta k rekatolizaci celého Českého království. Proces znovuobracení nekatolíků na římskokatolickou víru měl násilné i nenásilné podoby. Nejprve byli ze země vykázáni nekatoličtí kněží a následně bylo prohlášeno katolické náboženství za jediné povolené vyznání v českých zemích. Zbývaly jen dvě možnosti, buď změnit víru, nebo odejít ze země.
Na panstvích Kamenice, Lipová a Rumburk se poddaní tvrdošíjně drželi své víry. Rekatolizační komisi ztěžovala práci blízkost protestantského Saska, kam uprchli místní nekatoličtí kněží, z nichž se někteří tajně vraceli a vedli pro své souvěrce tajné bohoslužby a udíleli svátosti. Mnoho poddaných také raději volilo exil v sousedních saských obcích.
Majitel panství Rumburk Kryštof Löbl z Krainburku povolal na pomoc jezuitskou misii. Dva kazatelé z Tovaryšstva Ježíšova Pavel Koweindl a Pavel Stephanides dorazili na Löblovo panství v roce 1636, během ročního působení se jim podařilo obrátit ke katolictví téměř celý Rumburk. Oba sepsali o svém působení zprávy, ze kterých budeme níže citovat.
Na panstvích Šluknov a Lipová, které patřily od roku 1623, respektive 1635 hraběti Volfu z Mansfeldu, se vyjma rekatolizační komise, která vypověděla z panství několik set poddaných, činila i misie kapucínská. Litoměřičtí kapucíni bratři Bartolomeus a Romualdus přišli do kraje v prosinci roku 1651 a působili v okolí Velkého Šenova, Mikulášovic a Brtníků.
Proces rekatolizace trval několik desítek let a postupně byl ukončen na celém území Šluknovského výběžku v 50. a 60. letech 17. století. Rekatolizační komise během něho vypověděly ze Šluknovského výběžku stovky poddaných, kteří nechtěli opustit svou víru.
Katolické náboženství znovu pevně zapustilo kořeny a na dalších několik set let výrazně ovlivňovalo celou společnost, kulturu a tvář krajiny.
Autor hesla: Josef Rybánský