Časová osa

Pravěk
Středověk
Novověk
Moderní dějiny
Soudobé dějiny

Protireformace

Popis a vysvětlení jevu

Protireformace

Po porážce českého stavovského povstání proti Habsburkům na Bílé hoře v roce 1620 se otevřela cesta k rekatolizaci celého Českého království. Proces znovuobracení nekatolíků na římskokatolickou víru měl násilné i nenásilné podoby. Nejprve byli ze země vykázáni nekatoličtí kněží a následně bylo prohlášeno katolické náboženství za jediné povolené vyznání v českých zemích. Zbývaly jen dvě možnosti, buď změnit víru, nebo odejít ze země.

 Na panstvích Kamenice, Lipová a Rumburk se poddaní tvrdošíjně drželi své víry. Rekatolizační komisi ztěžovala práci blízkost protestantského Saska, kam uprchli místní nekatoličtí kněží, z nichž se někteří tajně vraceli a vedli pro své souvěrce tajné bohoslužby a udíleli svátosti. Mnoho poddaných také raději volilo exil v sousedních saských obcích.

Majitel panství Rumburk Kryštof Löbl z Krainburku povolal na pomoc jezuitskou misii. Dva kazatelé z Tovaryšstva Ježíšova Pavel Koweindl a Pavel Stephanides dorazili na Löblovo panství v roce 1636, během ročního působení se jim podařilo obrátit ke katolictví téměř celý Rumburk. Oba sepsali o svém působení zprávy, ze kterých budeme níže citovat. 

Na panstvích Šluknov a Lipová, které patřily od roku 1623, respektive 1635 hraběti Volfu z Mansfeldu, se vyjma rekatolizační komise, která vypověděla z panství několik set poddaných, činila i misie kapucínská. Litoměřičtí kapucíni bratři Bartolomeus a Romualdus přišli do kraje v prosinci roku 1651 a působili v okolí Velkého Šenova, Mikulášovic a Brtníků. 

Proces rekatolizace trval několik desítek let a postupně byl ukončen na celém území Šluknovského výběžku v 50. a 60. letech 17. století. Rekatolizační komise během něho vypověděly ze Šluknovského výběžku stovky poddaných, kteří nechtěli opustit svou víru. 

Katolické náboženství znovu pevně zapustilo kořeny a na dalších několik set let výrazně ovlivňovalo celou společnost, kulturu a tvář krajiny. 

Autor hesla: Josef Rybánský

Zprávy kazatelů

Paul Stephanides

„V roce 1636 jsem byl spolu s P. Paulem Koweindlem poslán do Rumburku a Jiřetína, dvou měst, které náleží svobodnému pánovi Löblovi, komandantu města Vídně. Zde se nachází veliké množství nekatolíků a nedaleko od nich také predikant. Zůstali jsem tu celý rok a město Rumburk jsme obrátili celé, v Jiřetíně toliko muže. Když jsme usilovali, aby také ženy přestoupily ke katolické víře, a stanovil jsme k tomu určitý den, v době, kdy jsme konali mši, se shromáždily, ozbrojily se noži, obklíčily nás a zaútočily s úmyslem nás zavraždit. Ze strachu jsme utekli. Muži nám jménem svých manželek slíbili, že budou obráceny. Tak bylo celé město naše, ale na venkově nikdo.“

 

Paul Koweindl

„V roce 1636 jsem byl v Jiřetíně. V určený den se na náměstí shromáždily všechny ženy, ale když jsem k nim přistoupil, abych je obrátil, vrhly se na mě a obklopily mě, takže kdyby mě hejtman násilím nevyrval z jejich středu, bylo by se mi zle vedlo. Nadto tři tvrdohlaví ozbrojení měšťané na mě dvakrát číhali, ale varován jedním formanem, uprchl jsem. Tehdy konal jeden luterský predikant v lesích každou neděli tajné bohoslužby. Když se o tom doslechl hrabě Zdenko von Kolowrat, nechal ho vyhledat svými honci se psy a i s ostatními lidmi zatknout. Hajným přikázal, aby kacíře zbili jako malého kluka“.

Odkaz ke stažení ZDE: