Životopis
Hans von Leimar
(† 1590)
rytíř
Ve druhé polovině 16. století žili ve Varnsdorfu dva muži stejného jména – otec a syn Hans von Leimar starší († 1566) a Hans von Leimar mladší. Ten se v roce 1570 dělil o část Varnsdorfu se svým bratrancem Hansem Friedrichem z Leimaru.
Hans Leimar mladší žil spolu se svou ženou Margarethou, rozenou Hirschberg von Königshain na zámku známém jako Gryntál. Margaretha po smrti svého chotě v roce 1590 prodala zámek Kryštofu Berkovi. Podíl Hanse Leimera (byl bezdětný) na vesnici Varnsdorf připadl jeho bratranci Hansi Friedrichovi, který ho roku 1590 přenechal také Christophu Berkovi.
V 16. století se Varnsdorf postupně rozdělil do čtyř samostatných dílů, z nichž každý patřil jinému majiteli. V 70. letech 16. století patřili Hansi Leimarovi mladšímu, Hansi Friedrichovi Leimarovi, Jakobu z Haugwitz a Abrhámu z Nostitz.
Autor hesla: Josef Rybánský
Zámek Grüntal
Hans z Leimaru mladší obýval se ženou zámek, ke kterému patřil rozlehlý hospodářský dvůr se stájemi, sýpkou, stodolami, kůlnami a ohradami. Ke dvoru mohl patřit také pivovar se sladovnou. Zámek byl tehdy správním centrem obce, která měla právo vařit a čepovat pivo, právo hrdelního soudu, právo skladovat obilí, právo svobodného obchodu a řemesel a právo prodeje soli. Na zámku se také vybíraly daně.
Jak zámek vpadal, víme z krátkého popisu varnsdorfského kronikáře Aloise Palmeho: „Zámek jako většina starých zámků byl postaven bez nároku na vkus, souměrnost a pohodlí. Byla to velká kamenná, dvoupatrová budova s jedním arkýřem a věží, na níž byly umístěny hodiny. Na severní straně pod arkýřem byla brána.“
Zdroj:
Alois Palme, Varnsdorf a jeho historické pamětihodnosti od založení až do roku 1850, Varnsdorf 1999, s. 14
V roce 1740 spadla při vichřici část zámku, který byl již ve velmi zchátralém stavu. Zbývající inventář a hovězí dobytek přesunul tehdejší rychtář Gottfried Fröhlich do tzv. horního dvora. Zbytky zámku byly odstraněny v roce 1770.
Obrázek zde:
Pohřby v kostele
Hans z Leimaru mladší byl pohřben ve Varnsdorfu, jeho epitaf stál uvnitř původního kostela. Na kamenné desce byl reliéf rytíře ve zbroji klečícího před krucifixem, s přilbou položenou u nohou. Po stranách byly čtyři erby. Na epitafu bylo vytesáno jméno Hans z Leimaru na Varnsdorfu a Grüntale. Při stavbě kostela nového v letech 1766–1776 byl spolu s dalšími dvěma náhrobníky rozbit a druhotně použit do zdiva novostavby. Starší náhrobník patřil jeho tetě nebo matce Barboře z Leimaru, rozené z Rüdern, která zemřela 5. 3. 1581 a byla pochována v kostele. Na náhrobku byl reliéf ženské postavy s dítětem v náručí. Mladší náhrobník patřil Jakobu z Haugwitz na Neukirchen, který zemřel v roce 1593.
Pamětní kámen ze stavby mostu
Kamenný most přes Mandavu nechal v roce 1568 postavit Hans z Leimaru mladší. Dokládá to jeden z nejstarších dochovaných artefaktů ve varnsdorfském muzeu. Památník se původně skládal ze dvou kamenných bloků, z nichž ale zbyla pouze horní část o rozměrech 150 x 60 cm, ozdobená vyobrazením ukřižovaného Ježíše Krista a úplným rodový znakem rodu z Leimaru. Pod vyobrazením zbylo torzo textu: „GOT GIB TROST / VO.. R HANS / VON LEIMAR IST“. Na dolní ztracené desce text pokračoval a obsahoval další informace, které se zřejmě vázaly přímo k mostu. Podle legendy tam ovšem měla být sepsaná práva a svobody Varnsdorfu, která nechal varnsdorfský hejtman Lütz po potlačení selského povstání v roce 1680 za trest vysekat. V roce 1775 na mostě nechal vztyčit krucifix jistý továrník jménem Josef Heier. Starý renesanční most byl nahrazen novostavbou krátce pro roce 1851.
Ke stažení ZDE:
Obrázek zde:
