Časová osa

Pravěk
Středověk
Novověk
Moderní dějiny
Soudobé dějiny

Přejmenovávání ulic v roce 1945 na příkladu Varnsdorfu

Popis a vysvětlení jevu

Přejmenovávání ulic v roce 1945 na příkladu Varnsdorfu

Radikální proměna národnostního složení obyvatelstva ve Šluknovském výběžku mezi roky 1945 a 1947, která souvisela s vyhnáním a vysídlením zdejší německé většiny po skončení druhé světové války, se promítla silně do místního názvosloví. Tedy do přejmenování míst v krajině a lidských sídel, a v rámci nich i městských ulic a dalších místních názvů. Nešlo přitom zdaleka o prostý překlad německých názvů do češtiny. Určité množství českých názvů bylo sice již zavedených dříve, neboť je používala česká menšina, případně československé úřady, ale většina nových označení ulic vypovídá spíše o lidech, kteří do výběžku přišli a německou většinu nahradili. Typicky jsou to označení ulic podle měst, ze kterých přicházeli. A to včetně slovenských. Tuto skutečnost lze sledovat typicky právě na území města Varnsdorfu, kde jde např. o ulice Bratislavská, Budějovická, Mladoboleslavská, Pardubická, Znojemská. Označení ovšem odráží i poválečné naladění minimálně politické reprezentace tzv. novoosídlenců, jednak v oblibě jmen významných osobností českých dějin, ve Varnsdorfu typicky ulice Husova, Jiřího z Poděbrad, Palackého, třída Boženy Němcové, Tyršova, jednak trend nazývat centrální náměstí po prezidentovi Benešovi a další hlavní ulice po sovětském vůdci Stalinovi, ale i snaha vnést do veřejného prostoru připomínku událostí souvisejících s koncem války, ve městě např. ulice Partyzánů nebo třída 5. května. 

Přitom samotné jméno města doznalo změny jen (sotva) polovičaté (Warnsdorf na Varnsdorf). Byť jsou doloženy návrhy na změnu názvu města, např. na Stráž nad Mandavou, Varnočice nebo Varnotice (s odkazem na hornolužickosrbský název města Warnoćicy), a po únoru 1948 na Gottwaldova stráž nebo Punčochov (město platilo ve své době za největšího producenta nylonových punčoch nejen v Československu). K přejmenování města nedošlo patrně z pragmatických důvodů. Příliš výrazná změna s sebou nesla řadu komplikací zvláště administrativního rázu. V tomto ohledu ostatně nebyla doporučována změna příjmení ani veřejně exponovaným osobám (typicky Klement Gottwald, po kterém byl ovšem přejmenován Zlín na Gottwaldov). Varnsdorf tak nestihl osud měst, jejichž název byl sice počeštěn, ale po roce 1945 nahrazen ryze českým, např. Jeseník (Frývaldov/Freiwaldau) nebo Sokolov (Falknov/Falkenau).

Autor hesla: Petr Sedlák

Obrazové přílohy

Orientační plán města Varnsdorfu, zhotoven městským stavebním úřadem roku 1945

Prameny, jejichž autor je patrně totožný zaměstnanec stavebního úřadu, jsou součástí interaktivního cvičení „Proč přejmenovali ulice?“, které je dohledatelné online v rámci aplikace Historylab.cz. V rámci cvičení mohou žáci pracovat i s dalšími prameny, které jev přejmenování ulic ve městě kontextualizují (statistické údaje, oběžník Zemského národního výboru v Praze z června 1945 nařizující přejmenování místních jmen, úryvek z městské kroniky).

https://lms.historylab.cz/katalog/cviceni/proc-prejmenovali-ulice (listopad 2021)

Obrázek zde:

Ke stažení ZDE:

Přejmenovávání ulic v roce 1945 na příkladu Varnsdorfu

Úkol je pro Vás připrav na stránkách HistoryLabu:

https://lms.historylab.cz/katalog/cviceni/proc-prejmenovali-ulice