Životopis
František Antonín Bernard
(*22. července 1914 ve Starých Křečanech - †17. června 1980 na Novém Zélandu)
stíhací pilot RAF
František Antonín Bernard se narodil v tehdejší obci Alt Ehrenberg čp. 284 v rodině Franze Antona Bernarda (*18. 3. 1887) a matky Antonie, rozené Franke (*8. 10. 1889). Po absolvování pěti tříd obecné a tří tříd měšťanské školy se vyučil leteckým mechanikem a prošel poddůstojnickou školou v Chebu. V roce 1937 absolvoval elementární pilotní výcvik v Prostějově a následně pilotní stíhací výcvik v Hradci Králové. V té době již bydlel v Praze-Košířích, Plzeňská 52.
Doporučená literatura:
Kolektiv autorů: Bojovali za naši svobodu. Praha 2012, s. 16
Jiří Plachý a kol.: Jmenný seznam příslušníků československé zahraniční armády na Západě, Vojenský historický ústav Praha, 2011
http://www.rafaci.cz
Autor hesla: Milan Rosenkranc
Letecká působení
Po okupaci Československa odešel ilegálně 6. června 1939 do Polska, kde byl prezentován u československé vojenské skupiny v Krakově. Po vypuknutí války a pádu Polska odjel s ostatními československými vojáky lodí Castelholm do Francie, kde 24. srpna 1939 podepsal pětiletý závazek do cizinecké legie. Po vstupu Francie do války byl zařazen jako pilot k francouzské bojové jednotce Groupe de Chassell II./2. Po pádu Francie se přesunul z Lyonu do Montpelieru a odtud do Perpignanu. Nakonec se ocitl v přístavu Port Vendes, odkud odplul lodí General Chanza do afrického Oranu. Následoval přesun do Casablanky a cesta lodí do Anglie, kde byl 26. července 1940 přijat jako pilot v hodnosti četaře do RAF a nastoupil do Czechoslovak Depot (evidenční číslo RAF 787 543, osobní číslo 120 209). Začátkem srpna 1940 byl převelen jako záložní pilot k 310. československé stíhací peruti. V následujícím období létal jako pilot u stíhací peruti č. 601 Country of London v Exeteru a peruti č. 238 v Middle Wallop, peruti č. 32 v Pembey a u československé peruti č. 313. Po krátkém působení jako instruktor přešel v březnu 1944 k pozemní obsluze a byl přidělen k hlavnímu velitelství 19. Flighter Wing. K 1. květnu 1944 se vrátil k 313. československé peruti jako operační pilot a svou leteckou dráhu ukončil jako velitel B letky 310. československé stíhací peruti. S touto jednotkou se v hodnosti nadporučíka letectva po skončení války vrátil 13. srpna 1945 do vlasti.
Během svého leteckého působení v zahraničním odboji létal František Bernard na letadle Morane Saulnier M.S. 406C.1 (ve Francii) a na různých typech letadel Hawker Hurricane a Supermarine Spitfire (ve Velké Británii). Při bojových letech sestřelil ve spolupráci německý bombardovací letoun Junkers Ju 88 u Arundelu a bombardovací letoun Henkel He 111 severně od Cinsere Point. Za své bojové zásluhy byl vyznamenán celkem šestnácti československými, francouzskými a anglickými válečnými vyznamenáními, z toho pětkrát Československým válečným křížem 1939 – 1945 a tříkrát Československou medailí Za chrabrost.
Jeho poválečné osudy nejsou známy. Osvobozená vlast se ke svým hrdinům, především účastníkům západního odboje, nezachovala příliš vděčně. Jako mnozí další byl i on propuštěn k 28. únoru 1946 z vojenské činné služby. Po roce 1948 emigroval do Anglie, kde byl údajně zaměstnán u RAF. Později se přestěhoval na Nový Zéland, kde 17. června 1980 zemřel.
Občané Starých Křečan si svého slavného rodáka a leteckého hrdinu připomněli 8. května 2019, symbolicky na den oslav osvobození naší vlasti od nacismu, kdy byl na návsi (rodný dům čp. 284 již nestojí) odhalen kamenný pomník s pamětní deskou, kterou u příležitosti 105. výročí narození Františka Antonína Bernarda věnoval spolek „Alt Ehrenberg“. Iniciátoři celé akce, členové spolku, na vlastní náklady zhotovili pietní místo a upravili okolí. Obce Staré Křečany věnovala za tímto účelem kamenný obelisk a umožnila ho spolku vztyčit na obecním pozemku.
