Časová osa

Pravěk
Středověk
Novověk
Moderní dějiny
Soudobé dějiny

Münzberg Johann Josef

Životopis

Johann Josef Münzberg 

(* 26. 6.1838 - † 9. 6. 1907) 

hostinský, sběratel 

Svérázný Johann Josef Münzberg přišel s myšlenkou zřídit v prostorách zříceniny hradu Tolštejn malé občerstvení. Současně toužil z místa učinit vyhledávaný cíl procházek a výletů. Nesetkal se zprvu s pochopením starousedlíků. Povolení k postavení hostince dostal od knížete Johanna II. z Liechtensteina na rok, za nájem 20 zlatých ročně (1866). Současně se zavázal zamezit dalšímu rozebírání hradu. Prvními návštěvníky občerstvení byli Prusové, táhnoucí snad tudy k bitvě u Hradce Králové (1866). Zrekvírovali hradní zásoby, vyplenili Münzbergům obchůdek v Jiřetíně pod Jedlovou, který vedl s chotí Agnes, dcerou hostinského Johneho z osady Lesné. Münzberg vrhl energii do budování nové pověsti Tolštejna coby romantického místa. Osobitým přístupem dokázal probudit zájem o historii. Zasloužil se také o vzdělávání mládeže ukázkami z biologického kabinetu či živými zvířaty. Postupně vybudoval specifickou sbírku tvořící základ hradního muzea, patřícího neodmyslitelně k hradnímu hostinci. Jedinečně vyzdobený prostor a nadšení pro věc dalo vzniknout expozici překvapující laickou i odbornou veřejnost. Rád získával do sbírky kuriozity: mechanického Knedlíkožrouta nebo od knížete Liechtensteina portrét Bílé paní tolštejnské. V podnikání pokračovala rodina. Objekt hostince prošel stavebními úpravami. Část dochovaných sbírek je k vidění v Muzeu Rumburk.

Doporučená literatura:
Markéta Vacková, Martin Sekyra: Münzbergové na Tolštejně, Brno 2015
Alfred Moschkau: Hrad Tolštejn a jeho historie, Varnsdorf 2003
Alfred Moschkau: Zřícenina hradu Tolštejna, Varnsdorf 2003
Alfred Moschkau: Burg Tollenstein in Böhmen, Rumburg 1882

Autor hesla: Ester Sadivová

Občerstvení na zřícenině hradu Tojštejn

Hrad Tolštejn dobyli a vypálili Švédové za třicetileté války a poté už nebyl obnoven. Místní používali kamenů na stavbu domů. Díky zmínce ve výběrčí knize (1590) a Balbínově zápisu (1660) o „zlatém pokladu na Tolštejně“ zde hledači způsobili nenávratné škody.

Obrazové přílohy