Popis a vysvětlení jevu
Lesní řemesla v Českém Švýcarsku
Skalnatá krajina Českého Švýcarska nebyla nikdy příliš vhodná pro rozvoj zemědělství. Obživa místních obyvatel byla proto vždy závislá na tom, co jim poskytoval les. Od středověku se tak zdejší lidé živili především prodejem dřeva a věnovali se tzv. lesním řemeslům. S jejich rozvojem souvisí také vznik několika osad a obcí v Českém Švýcarsku, např. Kopec, Vlčí Hora a Sněžná nebo dnes již zaniklých obcí Zadní Jetřichovice, Zadní Doubice a Purkartice.
Nejvýznamnějším lesním řemeslem bývalo uhlířství, tj. výroba dřevěného uhlí v tzv. milířích. Dřevěné uhlí bylo až do 19. století nenahraditelným zdrojem tepla pro řemeslníky, zejména kováře. Důležitou surovinou býval také dehet získávaný tzv. suchou destilací smolnatého (např. borového) dřeva v dehtářských pecích. Z dehtu se vyráběla kolomaz (směs dehtu a tuku), používaná např. k mazání kol. Tepelnou úpravou pryskyřice („smůly“), získávané nařezáváním kůry stromů, se získávala smola. Ta se používala např. k vysmolování sudů nebo k výrobě kalafuny.
Již od středověku se v našem regionu vyrábělo také sklo. Sklárny byly zakládány v blízkosti zdrojů surovin, tj. dřeva, křemenného písku a také vápence. Pozůstatky skláren se proto v našem regionu nacházejí podél tzv. lužického přesmyku, kde se vápenec těžil (Kopec, Kyjov, Vlčí Hora, Doubice). Důležitou surovinou pro výrobu skla byla také tzv. potaš, vyráběná z popela.
Lesní řemesla zanikla na přelomu 19. a 20. století s rozvojem průmyslu a dopravy a přechodem na jiné suroviny, především ropu a uhlí.
Doporučená literatura:
Natalie Belisová: Lesní řemesla v Českém Švýcarsku, Krásná Lípa 2014
Natalie Belisová:Tulákům Jetřichovicka, Dolský mlýn 2014
Autor hesla: Richard Nagel
