Popis a vysvětlení jevu
Mladší doba kamenná – neolit
(5 500 – 4 200 let př. n. l.)
S příchodem prvních zemědělců do střední Evropy přichází výrazná změna způsobu života a vztahu lidí ke krajině. Labské pískovce i Šluknovská pahorkatina se ocitnou dlouhodobě na periférii vzdálené od zemědělsky atraktivních nížin s úrodnými sprašovými půdami a příznivým celoročním klimatem. Zatímco krajina vnitrozemí je ve velkém měřítku měněna žďářením lesů a zakládáním polí, pastvin a osad prvních zemědělců, naše sledovaná periférie zůstává zemědělstvím nedotčena. Tyto bližší i vzdálené periférie ale nezůstaly stranou zájmu úplně. I takové oblasti lákaly objevovatele a dobrodruhy z řad prospektorů hledajících nové zdroje kamenných surovin a také zřejmě skupin lidí, kterým byl stále blízký lov zvěře a získávaní kožešin. Neosídlená, hornatá či kopcovitá krajina už tehdy nebyla překážkou pro další územní expanzi i vzájemnou komunikaci mezi osídlenými oblastmi. Jasným dokladem jsou v takových oblastech archeologické nálezy převážně kamenných nástrojů, například z kopců Českého středohoří, Krušných hor a Jizerských hor a patří mezi ně i Šluknovská pahorkatina.
Nepochybnou a zajímavou součástí života části lidí v neolitu byl i obchod s kamennými surovinami. Mezi materiály k výrobě štípaných nástrojů stále výrazně dominoval nejčastěji baltský pazourek, vedle křemenců z nalezišť na Mostecku (Skršín, Bečov) a také Tušimic. S prvními zemědělskými kulturami přichází do Evropy nejen výroba a běžné užívání keramických nádob, ale také broušené kamenné nástroje, převážně používané na opracování dřeva. Nejprve to byly prosté sekerky a sekery, kopytovité klíny a později i vrtané sekeromlaty, motyky a tesly (pozn. druh sekery). Významný zdroj kamenné suroviny, která je tvrdá, ale i dobře opracovatelná štípáním a broušením, se podařilo objevit v oblasti Jistebska v podhůří Jizerských hor, a to spolu s unikátně dochovanými pozůstatky pravěké těžby. Tato surovina byla v naší středoevropské oblasti, v období prvních zemědělských kultur (kultura s lineární a kultura s vypíchanou keramikou), dominantně využívána k výrobě kamenných broušených nástrojů s distribučním dosahem i několik stovek kilometrů. Není tedy s podivem, že z této suroviny byl vyroben i sekeromlat nalezený v řece Mandavě ve Varnsdorfu v roce 2018.
Neznámé příběhy lidských aktivit v námi sledovaných končinách dokládají kamenné artefakty. K těm nejstarším patří nedávno objevený sekeromlat v řece Mandavě ve Varnsdorfu a další dříve nalezený sekeromlat z Krásné Lípy. Zda za těmito nálezy stojí aktivity spojené s vyhledáváním baltského pazourku, lov zvěře nebo jiná činnost, však zůstává stále jen otázkou.
Autor hesla: Petr Lissek
