Životopis
Oskar Schäfer
(* 1921 – † 2011)
voják
Pozoruhodnou vojenskou kariéru prodělal mikulášovický rodák Oskar Schäfer. Po absolvování školní docházky nastoupil v listopadu 1938 jako dobrovolník k později nechvalně známým zbraním SS. Jako pěšák se účastnil bojů v Polsku, Francii a během ruského tažení se dostal až k branám Moskvy. Po těžkém zranění nastoupil k tankovému útvaru divize SS „Wiking“, který byl nasazen v jižní části východní fronty. V roce 1943 jej nadřízení poslali do tankové školy a po jejím absolvování se na cvičišti v Sennelageru (dnes součást Padebornu) účastnil formování esesáckého Těžkého tankového oddílu 503 (Schwere SS-Panzer-Abteilung 503). S touto jednotkou byl na počátku roku nasazen na východní frontě v prostoru Arnswalde-Stargard. V tamních bojích utrpěl další těžké zranění. Přesto se mu podařilo uprchnout z obklíčené pevnosti Kolberg (dnes Kołobrzeg) přes ruské linie do Greifswaldu. V prostoru Kostřína (něm. Küstrin, dnes Kostrzyn nad Odrą) se připojil k jednotce, která se podílela na obranných bojích proti mohutné viselsko-oderské ofenzivě sovětských vojsk. Tím se také vlastně přímo zapojil do obrany Berlína.
Doporučená literatura:
Petr Karlíček, Jan Němec: Mikulášovice - Nixdorf: dlouhá historie nejdelšího města českého severu, Mikulášovice 2016
Autor hesla: Petr Karlíček
Vojenské úspěchy
Oskar Schäffer měl významný podíl na úspěšném nasazení SS-Panzerabteilung 503 v tankové bitvě, která se odehrála ve dnech 19.–21. dubna 1945 v prostoru Bollersdorfu (východně od Berlína). S posádkou svého těžkého tanku typu Tiger II. (Königstiger) zde zničil několik sovětských obrněnců. Útočníci tam sice utrpěli obrovské ztráty, avšak pád Berlína se odvrátit nepodařilo. Dne 28. dubna 1945 držel Schäfer německé pozice na bojovém stanovišti Zähringské ulici v Berlíně-Wilmersdorfu. O probíhajících bojích pak podal hlášení přímo v Hitlerově bunkru. Do říšského kancléřství se společně s tankistou Karlem Körnerem dostal přes sklepení ministerstva zahraničních věcí. Schäfer zde podal zprávu o situaci na frontě poblíž nádraží Zoo a Kürfurstendammu. O den později bylo několik obránců Berlína vyznamenáno rytířským křížem. Jednalo se o „hrdiny z bojů u Bollersdorfu“ – majora (Sturmbannführer) Friedricha Herziga, vrchního šikovatele (Hauptscharführer) Karla Körnera a poručíka (Untersturmführer) Oskara Schäfera. Záznam o propůjčení vyznamenání vepsal Schäferovi do vojenské knížky generálmajor (SS-Brigadeführer) Wilhelm Mohnke. Při neúspěšném pokusu o průlom z Berlína byl dne 2. května 1945 Schäferův tank zasažen do věže. Vzápětí jej trefila další zápalná střela vypálená sovětským těžkým tankem IS-2 „Josif Stalin“. Schäfer byl těžce zraněn, utrpěl popáleniny 3. stupně a dočasně ztratil zrak i paměť. Z lazaretu se dostal teprve v roce 1947.
