Časová osa

Pravěk
Středověk
Novověk
Moderní dějiny
Soudobé dějiny

Křížové cesty Šluknovska

Popis a vysvětlení jevu

Křížové cesty Šluknovska

Čtrnáct obcí na území Šluknovska (něm. Böhmisches Niederland) mělo v minulosti venkovní křížovou cestu. V rámci české krajiny se jedná o ojedinělý fenomén. Nejstarší byly vybudovány ve Šluknově, Jiřetíně pod Jedlovou a Vilémově. Četnost křížových cest ovlivnil vroucí náboženský život obyvatel, blízkost hranice s protestantským Saskem i soupeření o prestižní postavení. Stavbu iniciovali a financovali jednotlivci i farnosti. Křížové cesty se na Šluknovsku stavěly od 18. do poč. 20. století. Některé mají charakter rozsáhlejších pašijových cest a ztvárňují Ježíšovo utrpení již od Poslední večeře a modlitby v Getsemanské zahradě. Jejich součástí byla často kaple Božího hrobu a kaple Ukřižování. Výjevy ve výklencích zastavení byly malované i sochařsky ztvárněné. Na jejich vzniku se podílela řada místních umělců. Křížové cesty byly součástí náboženského života obce. Po odsunu německých obyvatel po roce 1945 nastala jejich devastace. S opravami některých z nich se začalo po roce 1989.

Přehled křížových cest:

  • Šluknov
  • Vilémov
  • Jiřetín pod Jedlovou
  • Brtníky
  • Jiříkov
  • Staré Křečany
  • Anenský vrch u Lobendavy
  • Velký Šenov
  • Krásná Lípa
  • Království
  • Fukov
  • Vrch Jáchym u Lobendavy
  • Rumburk
  • Varnsdorf

Doporučená literatura:
Iva Jabůrková, Klára Mágrová: Křížové cesty Šluknovska. Kreuzwege im Schluckenauer Zipfel, 
Rumburk 2019

Autor hesla: Klára Mágrová

Situační plán křížové cesty v Rumburku od stavitele Josefa Hampela z Rumburku

Měřítko 1:720. Připojena je směrová růžice. Plán není datován, perem je na zadní stranu připsáno datum 1898, které bylo opraveno na 1899. Křížová cesta byla umístěna na dnešním Strážném vrchu. S výstavbou křížové cesty se počítalo na katastrálním území Rumburk. Hranice pozemku p. p. č. 798 a 799 tvořila současně hranici katastrálního území obce Horní Jindřichov (Hennersdorf). 

Jedná se o variantní plán, který nebyl realizován. Podle této verze navrhl J. Hampel čtrnáct zastavení křížové cesty. Měla procházet od východu směrem k západu. V návrhu se počítalo s vybudováním samostatně stojící kaple Božího hrobu. Stát měla naproti vstupu do kaple sv. Jana Křtitele.  

V letech 1899–1900 byla vybudována křížová cesta se čtrnácti zastaveními. Podoba všech zastavení je jednotná, samostatně stojící kaple se XIV. zastavením se nerealizovala.  

Obrázek zde:

Zdroj: Státní okresní archiv Děčín, fond Římskokatolická Rumburk