Životopis
Jan Karásek
(* 10. 9. 1764 – † 14. 9. 1809)
loupežník
Hrdina mnoha pověstí z česko-německého pohraničí Jan Karásek byl skutečně žijící osobností. Narodil se v Praze na Smíchově v rodině truhláře. Nejprve se vyučil truhlářem, později řezníkem. Živil se jako podloudník, vandroval a následně se usadil jako majitel obchodu se suknem v saském Steinigtwolmsdorfu a truhlář v obci Wiese.
Sasko zvolil za svůj domov záměrně, v Čechách byl pronásledován jako vojenský dezertér. Nejprve se tak stalo omylem, J. Karásek byl zadržen místo jiného uprchlíka. Rakouská armáda posléze omyl rozpoznala, ale Karásek již byl přiřazen k vojsku. Řady vojáků opustil za cenu útěku. Poté navenek působil v Sasku jako obchodník se suknem, ale ve skutečnosti se živil loupežemi. Ke svým krádežím si vybíral bohaté chalupníky.
Karásek žil v Sasku na území české enklávy. Jednalo se o území, které leželo východně od Šluknovského výběžku, procházela jím silnice zvaná Rumburger Straße. V enklávě se nacházely čtyři obce, např. Neuwalde a Neuleutersdorf. Území bylo do roku 1848 součástí Českého království. Enklávu ze všech stran obklopovalo německé území.
Po svém zatčení byl Karásek vězněn v Budyšíně a Drážďanech. Zemřel předčasně na následky krutého zacházení.
Doporučená literatura:
Adam Votruba: Pravda u zbojníka. Zbojnictví a loupežnictví ve střední Evropě, Praha 2010
Autor hesla: Klára Mágrová
Karáskovy loupežné výpravy
Karáskova loupežnická skupina podnikala své výpravy do Čech a do Horní Lužice, nikdy však neloupila poblíž Leutersdorfu, kde měla zázemí. Pohybovala se v okruhu 40 km vzdušnou čarou. Loupežné výpravy Karáska zavedly i do Dolního Podluží, Jiřetína pod Jedlovou, Rumburku, Šluknova a Varnsdorfu.
Karásek při svých výpravách dodržoval určité zásady, např. nikdy neloupil na faře nebo v kostele, vraždu považoval za těžký hřích. Nikdo z jeho loupežnické skupiny nesměl nosit zbraň. Na zpověď chodil do Lorety v Rumburku, kde ho zpovídal páter Ambrosius z přilehlého kapucínského kláštera.
V pověstech a dobových zobrazeních Karásek vystupoval jako muž oděný do zeleného kabátu a červené vesty, na hlavě nosil černý třírohý klobouk, chodil ve vysokých černých botách.
Pověst „Jak loupežník Karásek zaplatil zádušní mši“
Když Karáskova banda vtrhla do domu starého Worma na Studánce, postavil se jim Worm na odpor. Aby nemohl volat o pomoc, rozkázal Karásek, že mu mají zavázat ústa. Jeden z bandy to tehdy udělal, ale asi jinak, než měl. A tak se starý Worm udusil. Když to Karásek zjistil, chtěl starého muže zachránit a strhl mu ubrus z hlavy. Ale bylo už pozdě. Tu se Karásek celý rozlítil a chlapáky seřval, že zabili člověka a on jim přece přísně zakázal, aby se něčeho takového dopustili. „Jděte mi z očí, vy vrazi,“ křičel a mnoho nechybělo, byl by zabil toho, který tím byl vinen. Když potom odešli, dalo jim velkou námahu, aby ho znovu upokojili. Inu, Karásek těžce nesl vinu, kterou měl jeho spolek na svědomí. Neměl dřív pokoj, dokud u faráře v Dolním Podluží neobjednal a nezaplatil zádušní mši za starého Worma.
Zdroj:
Jaroslav Melichar, Pověsti. In MELICHAR, Jaroslav, ed. Vlastivěda Šluknovského výběžku pro školy a veřejnost. Šluknov: Sdružení pro rozvoj Šluknovska, 2008, s. 46
