Životopis
Magdalena Kade
(* 5. 6. 1835 – † 10. 12. 1905)
tkadlena
Narodila se v domě čp. 63 ve Filipově, místní části Jiříkova, pracovala jako tkadlena. V devatenácti letech onemocněla (1854). Po svém náhlém uzdravení dne 13. 1. 1866 z vděčnosti sloužila poutníkům ve Filipově. Později pomáhala v nemocnici a chudobinci v Jiříkově. Nikdy se neprovdala. Dožila se sedmdesáti let.
Doporučená literatura:
Klára Mágrová: Bazilika minor Panny Marie, pomocnice křesťanů ve Filipově: průvodce po stavební historii a uměleckém významu, Jiříkov 2015
Martin Barus ed: 150 let Filipova: sborník z konference konané ve dnech 12. a 13. září 2016 v Krásné Lípě a Filipově s edicí akt biskupské vyšetřovací komise z let 1866 až 1872 = 150 Jahre Philippsdorf : Sammelband der Tagung am 12. und 13. September 2016 in Schönlinde und Philippsdorf, mit der Edition der Akten der bischöflichen Ermittlungskommission aus den Jahren 1866 bis 1872. Přeložil Jana HOVORKOVÁ, přeložil Eva HOVORKOVÁ, přeložil Ivan PUŠ. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2018
Autor hesla: Klára Mágrová
Stavby související s mariánským zjevením
Na místě mariánského zjevení došlo díky iniciativě kaplana P. Františka Storcha z Jiříkova k výstavbě milostné kaple Uzdravení nemocných (1870–1873). Dispozici a rozměry navázala na obytnou světnici domu rodiny Kade. V kapli byla umístěna socha Panny Marie Filipovské (1872), kterou darovala Karolína Wilhelmína hraběnka Raczynski. Socha byla dvakrát korunována. Korunku ve Vatikánu požehnal papež Pius XI. (1926) a Jan Pavel II. (1985). Interiér kaple byl původně bohatě vyzdoben malbami benediktinského mnicha Pantaleona.
Protože neustával příliv poutníků, následovala stavba monumentálního jednolodního novorománského kostela Panny Marie Pomocnice křesťanů (1873–1885). Stavební plány kaple a kostela poskytl architekt Franz Hutzler z Vídně. Stavbu vedl Gustav Sachers z Liberce a Josef Hampel z Rumburku.
Roku 1926 povýšil papež Pius XI. poutní kostel na basiliku minor. Kostel se díky opakujícím se zprávám o uzdravení nemocných na přímluvu Panny Marie nazýval „Lurdy severních Čech“.
Poblíž kostela byl postaven klášter (1884–1885). Duchovní správu kostela zajišťovali redemptoristé (1885–1950). K násilnému zrušení kláštera došlo 14. 4. 1950 při tzv. Akci K.
Nevyléčitelně nemocná Magdalena Kade v prosinci roku 1865 obdržela svátost pomazání nemocných
Dne 13. 1. 1866 ve 4.00 hod. ráno se jí ve světnici domu čp. 63 zjevila Panna Maria. Pronesla slova: „Mein Kind, von jetzt an heilt‘s“ (Mé dítě, od nynějška se to hojí). Magdalena Kade byla dalšího dne zcela zdráva a začala znovu pracovat. Ostatky Magdaleny Kade prozkoumal antropolog prof. Emanuela Vlček (1992). Zjistil, že trpěla hysterií, provázenou křečemi, halucinacemi a častým bezvědomím. Později se přidalo vleklé, bolestivé a v té době nevyléčitelné onemocnění kůže (pemfigus).
