Životopis
Rudolf Kögler
(* 12. 3. 1889 – † 19. 4. 1949)
popularizátor přírodních věd
Rodák z Krásné Lípy se soukromě věnoval několika přírodovědným oborům – astronomii, geologii a botanice. Dosáhl v nich vynikajících výsledků. Je znám jako popularizátor přírodních věd, tvůrce naučné stezky a trojrozměrné geologické mapy.
Absolvoval Státní průmyslovou školu pletařskou v Krásné Lípě. Pracoval jako textilní návrhář.
Ve volném čase se věnoval astronomii. V letech 1929–1940 spolupracoval s hvězdárnou v Curychu jako pozorovatel slunečních skvrn. Načrtl rovněž sled a barevnost úkazů, které provázely polární záři (25. 1. 1938). Za to se dočkal ocenění řady astronomických společností.
V roce 1941 zpřístupnil přírodovědnou vycházkovou trasu z Vápenky přes Kyjov do Vlčí Hory o délce 12 km. Trasa stezky byla vedena tak, aby sledovala linii tzv. lužické poruchy. Tato stezka byla první naučnou stezkou v Čechách. Rudolf Kögler ji za pomoci manželky Anny (roz. Zimermannové) každoročně osazoval 70 dřevěnými ukazateli a informačními tabulkami. Seznamovaly s geologickými proměnami i botanickými zvláštnostmi. Stezku propagoval i při přednáškách spojených s promítáním diapozitivů. Zájemci stezku procházeli až do jara 1945. V rozšířené podobě byla Köglerova naučná stezka Krásnolipskem obnovena v roce 2006 městem Krásná Lípa.
Rudolf Kögler byl spolu s rodinou roku 1946 umístěn do internačního tábora pro odsun německého obyvatelstva v objektu Buschmühle (dnes Sukova ul.) v Rumburku. Z odsunu byl nakonec vyřazen. Zemřel nečekaně v rumburské nemocnici.
Doporučená literatura:
Tomáš Salov (ed.): Průvodce. Köglerova naučná stezka Krásnolipskem, Krásná Lípa 2006
Klára Mrštíková: Osobnost a dílo Rudolfa Köglera. In Mandava 2004. Vlastivědné čtení z Varnsdorfu a Šluknovského výběžku. VARNSDORF: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2004. (s. 74–78)
Autor hesla: Klára Mágrová
Geologická mapa v Zahradách
Poté, co se R. Kögler podrobně seznámil s geologickou minulostí kraje pod Vlčí horou, vytvořil v letech 1931–1935 u domu čp. 30 v Zahradách (dnes součást Krásné Lípy) unikátní geologickou mapu. Na ploše o rozloze 10 x 5 m² zachytil území o rozloze 29 km² v okolí Vlčí hory. Mapu sestavil z autentických hornin, aby názorně přiblížil geologický jev - tzv. lužickou poruchu. Ta odděluje oblast žulovou od pískovcové. Pro veřejnost mapu zpřístupnil roku 1937. Mapa je dnes přístupná od května do září. Obklopuje ji alpinum, miniaturní skalka osázená mnoha druhy rostlin.
Moje přírodovědná činnost
Moje přírodovědná činnost.
Rudolf Kögler, nar. 12. 3. 1899 v Krásné Lípě, bytem (v) Zahradách čp. 30
okr. Rumburk.
Vychodil jsem obecnou a měšťanskou školu a pak jsem absolvoval pletařskou školu v Krásné Lípě. V r. 1915 jsem nastoupil jako pletař do továrny a jsem dosud v tomto oboru jako technický úředník činný. Záhy, již v době školní docházky, zajímal jsem se o svět kamenů. Můj tehdejší učitel přírodopisu mě uvedl do oblasti místních geologických zvláštností a živil můj zájem častými rozhovory na této základně. Stal jsem se horlivým sběratelem kamenů, čímž jsem své znalosti rozšířil, a soukromým studiem odborné literatury, návštěvou sbírek a museí jsem si pak osvojil potřebné vědomosti pro geologii všeobecnou.
V roce 1931 jsem začal se stavbou reliefu z místních hornin. Přivlekl jsem s okolí všechny zde zastoupené horniny a pracně jsem lepil kamének ke kaménku. Zdejší krajina, nejsevernější krajina Čech, je právě geologicky velmi zajímavá a ve svém složení rozmanitá. Brzy mě vyhledávali odborničí (odborníci), např. p. prof. dr. Br. Müller z Liberec (Liberce), jenž pak napsal článek „Nový způsob geologického zobrazování krajiny“. Také jinde v tisku se objevovaly články, pojednávající o plastické geol. mapě, což přivábilo četné návštěvníky, jimž jsem pak podal v zahradě potřebné vysvětlení /malá brožura/.
Zvláště školy, gymnasia a měšťanky používaly této příležitosti k bezprostřednímu vyučování a často navštěvovaly geologickou mapu. K doplnění geologického charakteru jsou kolem reliefu seskupeny horniny podle stáří.
Aby se uplatnila krása zdejší krajiny v turistice, založil jsem „přírodní stezku“, vedoucí nejzajímavějšími místy v okolí. Pořídil jsem 70 velkých tabulí s vysvětlivkami o geologických proměnách, jež se tu udály a připojil jsem také poznámky o zvláštnostech botanických. Stezka měří 12 km. Zachytil jsem ji ve zdařilém (cyklu) světelných obrazů, které jsem často ve školách a pro milovníky přírody promítal.
Zhotovil jsem také 4 modely, znázorňující vývoj hornin. Byly četnými školami zakoupeny jako učebné (učební) pomůcky. (Dnes se nachází v Muzeu Rumburk.)
Do astronomie jsem byl uveden p. lékárníkem Krausem a podařilo se mi docíliti v tomto oboru několika úspěchů. Po 14 let /od 1926–40/ jsem byl spolupracovníkem curyšské hvězdárny jako pozorovatel slunečních skvrn. Své zkušenosti o proměnách slunečních skvrn jsem doložil nákresy a lze je nalézti v astronomických sděleních této hvězdárny pod heslem Krásná Lípa – Zahrady. Velkou polární záři 25. I. 1938 jsem zachytil a zobrazil v barevném pastelu. Všechny tuzemské i zahraniční hvězdárny měly o tento náčrt zájem a došlo mne (mi) mnoho uznání, jako např. z České astronomické společnosti v Praze /p. Kadavý/, z observatoře Stará Ďala, p. dr. Antonín Bečvář, Štrbské Pleso. a j. S polárním badatelem prof. Störmerem z Oslo jsem byl v písemném styku. Royal Observatory Greenwich mi psala: „There are of real scientific value, i should like to congratulate(you) on obtaining so good a representation of the coloureeects.“ Jiné dopisy došly z Varšavy, Lick Observatory (hora Hamilton v pohoří Diablo západně od San José v Kalifornii), Yerkes Observatory (Chicago) apod. Moje zobrazení polární záře byla otištěna v několika astronomických časopisech doma i v cizině.
Rudolf Kögler
Ke stažení ZDE:
