Životopis
Ivan Kožíšek
(* 22. 9. 1948 – † 20. 9. 2014)
disident
K nejvýraznějším osobnostem protikomunistického odboje v severních Čechách v 80. letech 20. století patřil Ivan Kožíšek, který bydlel v Rumburku. Pracoval jako dělník na stavbách a v lesích. Podepsal prohlášení Charta 77. Poté, co v roce 1981 napsal otevřený dopis prezidentu republiky Gustávu Husákovi, v němž žádal propuštění disidenta Rudolfa Battěka, byl odsouzen k sedmi měsícům odnětí svobody nepodmíněně. Další soud mu hrozil za položení květin u sochy Nepokořeného v Rumburku na výročí 21. srpna 1968. Soudní jednání mělo proběhnout 28. 11. 1989. O dva dny dříve byla ve městě vyhlášena podpisová akce na jeho podporu. Obžaloba byla posléze stažena. Po roce 1989 se krátce občansky angažoval, ale brzy se z veřejného života stáhl. Roku 2012 byl Ivan Kožíšek Ministerstvem obrany uznán jako účastník odboje a odporu proti komunismu. In memoriam získal 12. 11. 2018 pamětní medaili Ústavu pro studium totalitních režimů.
Internetové zdroje:
https://www.ustrcr.cz/uvod/vzdelavaci-projekt-pamet-a-dejiny-totalitnich-rezimu/ceskoslovensky-disent/ivan-kozisek-1948/
https://www.pametnaroda.cz/cs/syrovatka-vojen-1940
Autor hesla: Klára Mágrová
Prohlášení Občanského fóra v Rumburku
Prohlášení Občanského fóra v Rumburku z 27. 11. 1989, které při generální stávce na Lužickém náměstí (tehdy Julia Fučíka) přečetl Josef Ježek, člen Občanského fóra.
Přátelé, spoluobčané!
To, co jste viděli v sobotu a i v neděli na Letenské pláni v Praze, se v Praze, v Brně, v Bratislavě a v dalších městech odehrává již od počátku minulého týdne každý den. Už v pondělí 20. listopadu se v Praze volalo: Dneska celá Praha, zítra celá země. Doufám, že se toto přání pražanů dnes splní.
To, co se děje, je revoluce, revoluce nejen politická, ale také revoluce mravní a duchovní, proto revoluce, která odmítá veškeré násilí.
Tato manifestační generální stávka je stávkou politickou, která nechce zruinovat naše národní hospodářství. O to se bohužel dosti úspěšně snažili naši soudruzi představitelé čtyřicet let. Proto se této stávky tak bojí!
Tato generální stávka je hlasováním o tom, jakou si přejeme budoucnost. Současně tak manifestujeme své odhodlání pro tuto budoucnost něco udělat.
Pokud se stále obáváte, že vše špatně dopadne, odhoďte strach. Vzpomeňte na dva příslušníky SNB (Sboru národní bezpečnosti), kteří se nebáli předstoupit před statisícové shromáždění v neděli (26. 11. 1989) na Letné.
Proto odvahu.
Občanské fórum – otevřené sdružení občanů, které lze založit v každé obci, v každém podniku, závodu, formulovalo včera večer (26. 11. 1989) váš program nazvaný jednoduše: Co chceme.
Seznamte se s tímto prohlášením, přemýšlejte o jeho obsahu, i o tom, co vy sami můžete v každodenním životě ve svém okolí, na svém pracovišti udělat. Jde vlastně o jednoduchou věc, vzít vládu svých věcí do vlastních rukou.
Chtějme žít ve svobodné a demokratické Československé republice a ve svobodné a demokratické Evropě.
Dodatečně dopsáno: Toto je text přednesený v den generální stávky na rumburském náměstí dne 27. listopadu 1989.
Ke stažení ZDE:
