Životopis
Thaddäus Peregrinus Xaverius Haenke
(* 5. 12. 1761, Chřibská - † 4. 11. 1816, Cochabamba, Bolívie)
lékař, botanik, etnograf, kartograf, geolog, chemik, hudebník, cestovatel
Slavný rodák ze Chřibské se chtěl věnovat hudbě, ale zdraví mu ji studovat neumožnilo, zato ho obrátilo směrem k přírodě a poznávání říše rostlin. Botanické průzkumy prováděl například v Českém Švýcarsku i v Krkonoších. Jako botanik se zúčastnil významné výpravy do španělské Ameriky, kde se natrvalo usadil v Cochabambě.
Vytvořil projekty o splavnění peruánských řek. Jako první člověk zlézal nejvyšší vrcholky And a jako první v Latinské Americe provedl očkování proti neštovicím.
Zabýval se výrobou střelného prachu a léků. Jako první Evropan zaznamenal hudební projevy indiánů a gaučů a zahrál je na klavír. V Cochamambě založil první botanickou zahradu v Jižní Americe.
První kniha o Haenkeho badatelské práci Reliquiae Haenkeanae obsahuje více než 700 nově popsaných taxonů z oblasti Peru, Mexika, Kalifornie, Vancouver Island, ostrovu Guam i z Filipín.
Herbářské sběry Tadeáše Haenkeho jsou uloženy v botanickém oddělení Národního muzea v Průhonicích u Prahy a na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Navštivte:
Muzeum Tadeáše Haenkeho ve Chřibské
Autor hesla: Renata Procházková
Záhada objevení viktorie královské a Vědecká expedice Alessandra Malaspiny
Záhada objevení viktorie královské
Viktorie královská (Victoria amazonica) je největší leknínovou rostlinou, její plovoucí listy mohou dosahovat v průměru až tři metry. Roste ve stojatých nebo pomalu tekoucích vodách Jižní Ameriky a její květ je možné spatřit jen v noci.
S touto vodní kráskou je spojeno jméno Tadeáše Haenkeho. Uvádí se, že ji v roce 1801 objevil na řece Mamoré. Před ním ji však museli spatřit španělští a portugalští obyvatelé. Avšak ani oni, ani Haenke, o ní nepodali zprávu.
Proč Tadeáš Haenke nikde nepublikoval a nezmiňoval nalezení rostliny, jíž byl tolik ohromen?
Navštivte:
Botanickou zahradu v Liberci
Vědecká expedice Alessandra Malaspiny
V roce 1789 se španělská vláda rozhodla, že uspořádá výzkumnou expedici do Jižní Ameriky. Expedice měla vybraný tým složený z nejlepších důstojníků současnosti a významných osobnosti tehdejší španělské vědy (botanici, malíři, lékaři a další osvícení humanisté).
Vedením byl pověřen Alessandro Malaspina di Mulazzo, důstojník španělského námořnictva, a španělský námořní důstojník José de Bustamante.
30. července 1789 vypluly z Cádizu dvě lodě Descubierta a Altrevida, které pluly přes Atlantský oceán do Montevidea. Expedice mapovala pobřeží Ameriky, zastavila se téměř ve všech španělských koloniích a prozkoumávala málo známé oblasti. Doplula až k Aljašce, kde hledala severozápadní spojení mezi Atlantským a Tichým oceánem. Odtud pokračovala přes Tichý oceán k Filipínám, pobřeží Číny (Macao), Austrálii a Novému Zélandu.
21. září 1794 se vrátila okolo mysu Horn do Cádizu.
Obrázek zde: