Popis a vysvětlení jevu
Státní hranice u Jiříkova a Filipova (1945–1990)
Šluknovský výběžek je ze tří stran obklopen státní hranicí s Německem. Město Jiříkov a jeho místní části Filipov se nacházejí v její bezprostřední blízkosti. Hraniční režim proto ve druhé polovině dvacátého století značně ovlivňoval život zdejších obyvatel. Většinou negativně, protože jim přinášel různá nepříjemná omezení.
K obnově hraničního režimu zde začalo živelně docházet od druhé poloviny května 1945. Jako příklad může posloužit Filipov, kde se místní Češi pokoušeli vlastními silami na přelomu května a června 1945 zabránit přenášení konfiskovaného německého majetku za hranice. Prozatímní „národní stráž“ z Filipova byla s vědomím sovětských vojenských orgánů dokonce ozbrojena. Jeden z jejích členů držel po dobu mnoha dní službu na opuštěné celní stanici až do doby, než se tam dostavila jednotka finanční stráže (FS).
Po druhé světové válce tvořily systém ochrany hranic na česko-saské hranici oddíly FS, které zároveň prováděly i celní službu, dále pasové kontrolní stanice Sboru národní bezpečnosti (SNB; pozdější oddíly pasové kontroly) a konečně o něco později i oddíly 1. pohotovostního pluku Národní bezpečnosti, jehož příslušníky bývali např. partyzáni nebo členové Revolučních gard. V rámci FS sloužili na Jiříkovsku i jednotlivci, kteří zde vykonávali službu do podzimu 1938 a místní poměry dobře znali. Na německé straně vykonávali až do roku 1946 hraniční službu vojáci Rudé armády. Na konci roku 1946 byly podle sovětského vzoru zakládány oddíly německé hraniční policie (Deutsche Grenzpolizei, DGP), které službu převzaly.
Vysídlení Němci v této době hranici překračovali téměř nepřetržitě. Po svém vysídlení se pokoušeli vracet do svých někdejších domovů a následně přenášet za hranici alespoň část majetku, který zabavil stát. Za ilegální přechody hranic hrozily Němcům tresty. Ačkoliv byly německým vysídlencům některými úředníky navrhovány tresty poměrně přísné, praxe byla taková, že polapený „narušitel“ dostal měsíc vězení a následně byl vyhoštěn za hranice.
Jednotky FS byly na konci roku 1948 zrušeny. Jedním ze zdůvodnění byla například jejich politická nespolehlivost. V souvislosti s tím došlo v březnu 1949 k likvidaci celního oddělení v Aloisově. Státní hranici pak na Jiříkovsku střežili pouze vojáci z místního útvaru (SNB).
Dne 1. září 1952 došlo ke zřízení 19. brigády Pohraniční stráže (PS), která dostala název „Děčínská“. V Jiříkově pak sídlila jeho 7. rota, která spadala pod 2. prapor PS v Rumburku. Ochránci hranic se do Jiříkova vrátili i proto, že operační prostor 7. roty byl považován za „zvláště nebezpečný“. V polovině padesátých let patřila jiříkovská jednotka v rámci děčínské brigády k jedné z nejzatíženějších.
K použitím zbraní proti těm, kteří hranici nelegálně přecházeli, zde docházelo prakticky od roku 1945. Veřejnost však jako „nebezpečnou“ hranici dosud vnímá výhradně tu mezi Československem a nesocialistickými státy.
S budováním ženijně-technického zabezpečení hranic (drátěné zátarasy, kontrolní orné pásy, pěšinky, pozorovatelny, vrátka, průchody a podchody) se ve zvýšené míře začalo v průběhu roku 1955. K jejich rychlejšímu dokončení pohraničníkům pomáhali vojáci sloužící u Vnitřní stráže (VS). I díky výstavbě zátarasů přestal být po roce 1956 Jiříkov řazen mezi „nebezpečné směry k přechodu státní hranice“. V letech 1958 až 1961 měla 7. rota ve stavu 60 pohraničníků. Přesto zde i nadále docházelo k „mimořádným událostem“, lidé z vnitrozemí zkoušeli hranici překonávat a střelba pohraničníků si vyžádala několik lidských životů – například tří vojenských zběhů, kteří se na počátku května 1958 pokusili o přechod hranic do NDR a odtud do svobodného Západního Berlína. Tato možnost však po postavení berlínské zdi v srpnu 1961 padla. Finančně nákladné vojenské střežení hranic s Německou demokratickou republiku (NDR) bylo ale zrušeno až v roce 1966. Zanikla tak i karlovarská a děčínská brigáda Pohraniční stráže (PS) a jejich úkoly převzala pohraniční oddělení Veřejné bezpečnosti (VB).
Hraniční režim byl zachován i po roce 1990. K jeho uvolnění došlo teprve vstupem České republiky do Evropské unie (2004). Hraniční kontroly odsud konečně zmizely po našem začlenění do schengenského prostoru (2007).
Doporučená literatura:
Petr Karlíček: Jiříkov – dějiny města v éře národního výboru 1945–1990, Jiříkov 2018
Internet:
Usmrcení na československé hranici v letech 1948 až 1989, odkaz na mapu https://mapa.zelezna-opona.cz/
Autor hesla: Petr Karlíček
