Životopis
Julius Pfeifer
(*1834 – † 1906)
textilní podnikatel z Rumburku
Julius Pfeifer starší patřil k nejvýznamnějším textilním podnikatelům severních Čech. V roce 1857 založil v Rumburku firmu, která se během několika desetiletí stala jedním z největších výrobců koberců a dekorativních látek v Rakousku-Uhersku.
Původně pracoval s bavlněnými barchety a plyši, které dokončoval v tzv. anglickém domě z roku 1720. Ten koupil od svého strýce Eduarda Pfeifera v roce 1861, čímž získal prostor k výraznému rozšíření výroby. Brzy zde postavil barevnu a mechanickou tkalcovnu s parním pohonem. Přesto ještě v roce 1873 pro firmu pracovalo na 500 domácích tkalců. Pfeiferova schopnost přizpůsobit se trhu vedla k neustálé obměně sortimentu.
Ve druhé polovině 70. let firma expandovala do Dolních Křečan, kde vznikl nový tovární areál. V roce 1889 do podniku vstoupili jeho synové Rudolf a Julius junior a firma nesla nově jméno Julius Pfeifer & Söhne, kteří začali o rok později jako první v monarchii vyrábět axminsterské koberce podle anglických vzorů.
Další rozvoj zajistil i nejmladší syn Oscar Pfeifer, který do firmy vstoupil v roce 1902. V době hospodářské krize ve 30. letech zavedla firma sociálně citlivý systém směn, aby zaměstnanci nezůstali bez prostředků.
V období druhé světové války firma převedla výrobu pro potřeby válečného hospodářství – produkovala vojenské deky, padáky, plachtovinu pro nákladní auta a plynové masky. Po roce 1945 proběhlo její znárodnění, později byla začleněna do národního podniku TOKO (TOvárny KOberců) a od roku 1952 fungovala pod jménem BYTEX n.p. (BYtový TEXtil). Výroba koberců a dekoračních látek zde skončila v roce 1996.
Rotunda
Julius Pfeifer prezentoval své zboží přímo v areálu ikonické stavby vídeňské výstavy – v Rotundě. Průměr její kopule dosahoval 108 metrů. Na světě nestála žádná další stavba takových rozměrů. Pojala najednou až 30 000 návštěvníků a v Prátru ji bylo možné spatřit až do roku 1937, kdy vyhořela.
Světová výstava ve Vídni
Ve vídeňském Prátru proběhla od 1. května do 2. listopadu 1873 mimořádná událost – pátá světová výstava, která byla zároveň první v německy mluvících zemích. Rakousko si přálo prezentovat úspěchy národního hospodářství a podpořit jeho další rozvoj. Celkem se výstavy zúčastnilo 53 000 vystavujících z celého světa, přičemž téměř devět tisíc z nich pocházelo z Rakouska-Uherska. Areál výstavy se rozkládal na ploše o rozloze 233 hektarů, na kterých stálo 194 výstavních pavilonů. Výstavními branami prošlo za šest měsíců přes sedm milionů návštěvníků.
Návštěvníci si mohli prohlédnout i výrobky rumburské firmy Julius Pfeifer. Vlněné čalounické látky ocenila odborná mezinárodní komise medailí za zásluhy. Pfeifer ale vystavoval ve Vídni mnohem víc, mimo jiné: tapiserie, vlněné koberce, čalounické látky či přikrývky.
Článek o rumburské firmě Julius Pfeifer ve speciálním zpravodaji ze Světové výstavy
Poslední odstavce článku firmu Julia Pfeifera téměř glorifikují:
„Bylo jisté, že firma takového významu, jakou je Pfeiferova, se zúčastní Světové výstavy 1873, jejíž závěrečný akt právě probíhá, tím nejvýraznějším a nejdůstojnějším způsobem. Sotva kdo navštívil Rotundu, aniž by se obdivně nezastavil u expozice firmy Julius Pfeifer a nevyslovil chválu na vynikající kvalitu zde představených výrobků.
Gobelíny, vlněné rypsy, čalounické látky, přikrývky a další produkty z Pfeiferových závodů vykazují ve všech ohledech takovou výjimečnost a krásu, že i laik jejich kvalitu rozpozná na první pohled. Jedno z nejvyšších ocenění, které výstavní předměty firmy Julius Pfeifer obdržely od mezinárodní poroty, jen přispěje k tomu, že se zasloužená pověst tohoto podniku rozšíří i do vzdálenějších končin.
My Rakušané pak hledíme s hrdostí na pana Julia Pfeifera, který jako neúnavný průkopník rakouského průmyslu vykonal tolik velkého.”
Zdroj: Wiener Weltausstellungs-Zeitung, III. Jahrgang, Nr. 298, 15. 11. 1873, s. 1-3
