Časová osa

Pravěk
Středověk
Novověk
Moderní dějiny
Soudobé dějiny

Sametová revoluce 1989 v Rumburku

Popis a vysvětlení jevu

Navenek proběhl rok 1989 v Rumburku jako každý jiný rok doby normalizace. Počátkem května 1989 se tisíce lidí ve městě zúčastnily prvomájové manifestace a o něco později pravidelných oslav výročí Rumburské vzpoury v areálu letního kina. Začátkem listopadu prošly město děti při lampionovém průvodu v předvečer oslav říjnové revoluce z roku 1917.Ve městě pokračovala výstavba panelových domů. Fasády historických budov byly oprýskané. Už dva roky byla socha Nepokořený v parku Rumburské vzpoury (1958) prohlášena za národní kulturní památku, jedinou v okrese Děčín. Místní měli k dispozici nový plavecký bazén a venkovní kluziště. Prostranství Rumburku byla plná symbolů komunistické strany a upoutávek na zdejší továrny.   

Obyvatele Rumburku trápilo znečištěné ovzduší. Negativně ho ovlivňovaly exhalace z Německé demokratické republiky. Lidé se zajímali o zdroj znečištění. Ve „městě revolučních tradic“ se šířily letáky a objevovaly se protikomunistické nápisy. Kvůli podezření z volebního podvodu se musely opakovat volby do Závodního výbor Revolučního hnutí závodu Desta. Ve městě žil Ivan Kožíšek (1948-2014), který patřil k nejvýraznějším osobnostem protikomunistického vzdoru v severních Čechách.  Signatář Charty 77 spolu s manželkou Martinou vydávali rumburský samizdat. V roce 1989 se I. Kožíšek za položení květin u sochy Nepokořeného v Rumburku na výročí 21. srpna (1968) dostal před soud.

První veřejné shromáždění občanů se ve městě uskutečnilo 23. 11. 1989 na náměstí Julia Fučíka (dnes Lužické náměstí) za účasti zhruba 450 osob. V pátek 24. 11. 1989 do Rumburku přijeli vysokoškolští studenti z Prahy spolu s herci. Improvizované setkání proběhlo v Domě kultury ROH za účasti asi 200 osob. Následující den vznikl základ místního Občanského fóra. V neděli 26. 11. 1989 se uskutečnilo další veřejné shromáždění. Místní Občanské fórum vyzvalo účastníky ke generální stávce. K ní se zapojily všechny zdejší podniky a závody. Ač se traduje i účast všech škol, místní gymnázium své studenty a učitele neuvolnilo. Někteří studenti opustili školu neoficiálně. Ve městě začalo fungovat koordinační centrum OF. Jeho mluvčími se stal Vladan Syrovátka, Jiří Matějíček a Oldřich Voženílek. Dalšími spolupracovníky byl Jiří Paur či Josef Ježek.

Na místních středních školách se přestalo vyučovat, žáci místo toho debatovali s vysokoškolskými studenty a známými osobnostmi. Počátkem prosince byl vyhlášen program místního OF. Místní veřejná shromáždění se konala v Domě kultury.

Autor hesla: Klára Mágrová

Co lidé prožívali v Rumburku v roce 1989?

Dvouhodinová lekce se zaměřuje na dění v Československu na sklonku normalizace v roce 1989. Důraz klade na seznámení s regionálními dějinami a vývojem na Šluknovsku v době 80 let 20. století. Ve fázi evokace popisují života žáka na konci základní školy v době socialismu, vychází z dosavadních znalostí. Následují činnosti zaměřené na obyvatele Rumburku. K dispozici jsou zápisy z městské kroniky, vzpomínky pamětníků, dobové fotografie a videoukázka. Pracuje se samostatně a ve dvojicích. Žáci zjišťují, jak se za socialismu slavilo, studovalo a trávil volný čas. Diskutují o dobových pramenech. Sbírají podklady pro svůj výstup. Jejich úkolem je zodpovědět badatelskou otázku a vybrat si jednu z nabízených možností.

Metodiku najdete ZDE.

Pracovní list najdete ZDE.