Popis a vysvětlení jevu
Povýšení Varnsdorfu na město
Cesta k povýšení na město byla dlouhá. Varnsdorf, jako součást rumburského panství, patřil od roku 1681 knížeti Antonu Florianu z Lichtenštejna. Nový majitel se rozhodl pro zásadní hospodářské změny – upustil od nerentabilního zemědělství a začal podporovat řemeslnou výrobu a podnikání. Na části svých pozemků založil nové vesnice, a to i v bezprostředním okolí Varnsdorfu. Mezi léty 1689 až 1783 jich zde vzniklo hned pět: Neuwarnsdorf, Floriansdorf, Karlsdorf, Altfranzenthal a Neufranzenthal. Původní obec proto získala přízvisko Alt-Warnsdorf (Starý Varsdorf). Díky prozíravému přístupu Lichtenštejnů a podpoře řemeslné výroby a podnikání v celé monarchii zažil nejen Varnsdorf, ale celý Šluknovský výběžek období prosperity.
Na konci 18. století dosáhl ve Šluknovském výběžku dlouhý vývoj textilní výroby významného předělu – původní drobná řemeslná produkce se postupně proměnila na koncentrovanější manufakturní výrobu. Díky tomu Varnsdorf zaznamenal hospodářský i populační růst, což dokládají i počty obyvatel uvedené v grafu (viz obrazová příloha).
Do poloviny 19. století se celá varnsdorfský aglomerace stala významným průmyslovým centrem regionu. Rychle se vyvíjely i politické poměry. Revoluční rok 1848 přinesl zásadní změny i do těchto nejsevernějších končin rakouských zemí – zrušení vrchnostenské správy vedlo ke vzniku nových samosprávných celků a k prvním obecním volbám.
V roce 1849 bylo proto všech šest vesnic – Altwarnsdorf, Neuwarnsdorf, Floriansdorf, Karlsdorf, Altfranzenthal a Neufranzenthal – sloučeno do jedné obce s jedním zastupitelstvem a starostou. Tím prvním se v roce 1850 stal textilní podnikatel Heinrich Stolle.
S pokračujícím růstem hospodářského významu a počtu jeho obyvatel přišel další logický krok – podání žádosti o povýšení na město. Císař František Josef I. žádosti vyhověl a dne 28. července 1868 povýšil Varnsdorf na město.
Na první pohled jako by se nic nestalo. V místních novinách se objevily jen krátké zmínky. Rozsáhlejších článek vyšel pouze v Rumburských novinách (Rumburger Zeitung) dne 18. listopadu 1868. Autor, podepsaný jako „Někteří přátelé světla“ se k celé věci postavil v satirickém duchu:
Citace z novin Rumburger Zeitung, číslo 93, Rumburk, 18. 11. 1868, strana 475
„Varnsdorf byl povýšen na město, opravňuje ho k tomu počet obyvatel, významný průmysl, finanční a charitativní instituce.
Povýšení nebylo nijak oslavováno, nekonala se žádná oslava ani jiná radostná manifestace, ctihodná městská rada vzala pouze na jedné ze svých schůzí toto povýšení na vědomí.
Jsme proti tomu, abychom ctihodné městské radě vytýkali její přístup. Naopak, zcela souhlasíme s tím, že se předešlo zbytečným oslavám a s nimi spojeným výdajům a ztrátě času. Spatřujeme v tom chvályhodný takt naší městské rady, a věříme, že rada nebude zbytečně otálet a brzy se postará o to, co Varnsdorfu jako městu ještě chybí.“
Podle „některých přátel světla“ chybělo Varnsdorfu k potvrzení městského statusu už jen velmi málo – zavedení veřejného osvětlení petrolejovými lampami, které by ochránilo občany před nehodami ve stále rušnějším provozu na hlavních cestách.
Prvním starostou města se stal Anton Engelmann, který byl do úřadu zvolen o rok dříve, tedy ještě v době, kdy byl Varnsdorf vesnicí. Ve funkci zůstal až do roku 1872. Původně ředitel Severočeské hasičské pojišťovny, byl také významným členem dvou prestižních varnsdorfských spolků c. k. privilegované měšťanské střelecké společnosti a Tělocvičného a hasičského spolku. Pod jeho vedením se začala vesnice skutečně proměňovat v město – v letech 1870–1871 probíhala stavba impozantní budovy hlavního nádrží, byl založen nový hřbitov, začaly se konat týdenní trhy na náměstí a došlo i k naplnění přání „některých přátel světla“ – 1. listopadu 1870 byl Varnsdorf poprvé osvětlen plynovými lampami!
